RECENZE: Megadeth změny v sestavě svědčí

Megadeth

Dystopia

Skladby:
The Threat Is Real, Dystopia, Fatal Illusion, Death From Within, Bullet To The Brain, Post American World, Poisonous Shadows, Conquer Or Die!, Lying In State, The Emperor, Foreign Policy

11 trax / 46:50 min

Vydavatel: Warner Music

Slayer mají svůj okamžik pravdy v podobě alba Repentless za sebou. Dá se říct, že úspěšně. I když mezi řádky mnohých hodnocení lze vyčíst mírný stesk nad faktem, že "už to přece jen není to co dřív" Což již nikdy nebude. Na to je zásah do sestavy a absence původních členů Lombarda a Hannemana příliš citlivou záležitostí. Megadeth se podobné tlaky netýkaly hned z několika důvodů. Zaprvé - v kapele se vystřídalo víc muzikantů. Zadruhé - a to úzce souvisí s předchozím bodem, skupina je spojována zejména s osobou svého lídra. Zatřetí - po minulé desce Super Collider, která byla přijata v lepším případě vlažně, nebylo očekávání veřejnosti ohledně nového materiálu nikterak valné.

David Ellefson je dlouholetým pilířem, nováčci Kiko Loureiro i Chris Adler ze sebe vydali také maximum. Jejich vitalita a čerstvá energie je znát. To vše ve svůj prospěch využil frontman, jenž nové duo evidentně ještě nestihl otrávit svými vrtochy. Do tvorby kapely se vrátila zdravá dávka agresivity, riffy nesklouznou po ušních boltcích, ale do sluchovodů posluchačů se zařezávají přesně tak, jak se od jedné z nejvlivnějších thrash metalových kapel historie očekává. Kytarová sóla potom jednotlivým kompozicím dodávají onu přidanou hodnotu. Nezbývá než doufat, že spolupráce tandemu Mustaine/Loureiro se neomezí pouze na jedno album. Druhý jmenovaný obstaral i klavírní part nejdelší a nejpropracovanější skladby tohoto CD Poisonous Shadows.

RECENZE: Megadeth novou desku uspěchali a topí se v průměrnosti

Megadeth opustili radio friendly přístup, který skalní fanoušky naštval a nové stejně neoslovil. Dystopia si vzala ty lepší momenty z minulosti, na kterou místy nepokrytě odkazuje. Kvalitu novinky podtrhuje fakt, že v podstatě libovolná skladba může obohatit koncertní setlist a v konkurenci dávných hitů obstojí. Mustainenův styl zpěvu je stále stejný, takže jeden z klíčových charakteristických rysů Megadeth nenechá nikoho ani na okamžik pochybovat, s kým má tu čest. Jeho zlostné vrčení si opravdu nelze s nikým splést. Textová stránka také nedoznala výrazných změn. Optimista a člověk se "sluníčkovým" pohledem na svět ze čtyřiapadesátiletého vokalisty a kytaristy asi nikdy nebude. S politickou, náboženskou a vlastně jakoukoli jinou korektností si hlavu neláme.

Tudíž hned v úvodu The Threat Is Real není těžké rozšifrovat, jakou hrozbu má na mysli... V Post American World zase varuje, že "If you don't like where we're going, then you won't like what's coming next." Aneb komu se nelíbí současný stav, nebude nadšený ani v budoucnu. Píseň The Emperor je pro změnu jako dělaná pro účinkující v pěveckých talentových soutěžích. I když zcela jistě nemíří pouze na ně. Zábavná je představa, že se najde odvážlivec, předstoupí před porotu a spustí "Who do you think you are? Some kind of super star?" Negativní atmosféru postrádá pouze Conquer Or Die!, ale jen proto, že je to instrumentální song.

RECENZE: Od nové desky Megadeth žádnou evoluci nečekejte

Škarohlídi namítnou, že laťka nastavená předchozím albem nebyla nastavena vysoko, ale téměř se válela na zemi. Nicméně Dystopia by obstála i v konkurenci podařenějších nahrávek. Pokud by vyšla před třiceti lety, dost možná by dnes patřila do zlatého fondu skupiny. Takhle ho "pouze" připomíná a navazuje na něj. Ani to ovšem není málo.

BEST TRAX: The Threat Is Real, Poisonous Shadows, The Emperor
ZKUS TAKY: Slayer - Repentless, Annihilator - Suicide Society, Saxon - Battering Ram

Tomáš Rumler