RECENZE: Motörhead v Berlíně přizvali na závěr Anthrax

Vydáno 03.05.2021 | autor: Tomáš Rumler

„Nezapomeňte na nás,“ vyslovil přání Lemmy Kilmister před poslední peckou koncertu. Měl zbytečné obavy. Motörhead si pílí a neutuchající vášní pro hudbu vybudovali výtečnou pověst, za což vděčí nejen večerům, jaký nyní připomíná živák z Berlína.

RECENZE: Motörhead v Berlíně přizvali na závěr Anthrax RECENZE: Motörhead v Berlíně přizvali na závěr Anthrax

Motörhead

Louder Than Noise... Live in Berlin

Skladby:
I Know How To Die, Damage Case, Stay Clean, Metropolis, Over The Top, Doctor Rock, String Theory, The Chase Is Better Than The Catch, Rock It, You Better Run, The One To Sing The Blues, Going To Brazil, Killed By Death, Ace Of Spades, Overkill

15 skladeb / 69:13 min

Vydavatel: Motörhead Music

Nechce se věřit tomu, že od smrti Lemmyho Kilmistera uplynulo už více než pět let. Příběh jedné úžasné kapely se v ten moment sice uzavřel, nicméně odkaz Motörhead je stále živý. A nic se na tom nezmění, dokud budou existovat příznivci, kteří se rádi vrátí do časů, kdy se žádné vystoupení neobešlo bez stručného, ale zároveň všeříkajícího oznámení „We are Motörhead and we play rock 'n' roll“.

RETRO: A peklo se otevřelo. Motörhead poprvé v Česku

Co se studiových nahrávek týká, je diskografie skupiny velmi bohatá. Obdobně štědrá je také část katalogu věnovaná koncertním záznamům. Stejně jako Clean Your Clock (2016) byl i tento pořízen v Německu. Jen se z Mnichova přesunete do Berlína. Přibližně polovina playlistu zůstala totožná, což vůbec nevadí. Některé hity prostě není možné vynechat.

Na Kings Of The Road Tour se trio vydalo v okamžiku, kdy bylo stále aktuální album The Wörld Is Yours. Zastoupeno bylo ovšem pouze songem I Know How To Die, který zazněl hned po nástupu na scénu. Ikonická deska Overkill naopak dodala rovnou čtyři písně. Jestliže při recenzování Clean Your Clock jsem byl nucen napsat, že „je na první poslech zřejmé, že Lemmy v průběhu své obdivuhodné kariéry nechal na pódiu všechno a síly mu již docházejí“, v roce 2012 byla atmosféra veselejší.

Prostřednictvím dosud zveřejněných klipů je nejen slyšet, ale i vidět, že frontman byl v lepší kondici. I když od (tehdy) sedmašedesátiletého barda nelze očekávat elán třicátníka. Vždyť právě tahle šňůra byla osm měsíců poté uzavřena předčasně ukončenou show na festivalu Wacken Open Air kvůli zdravotní indispozici Lemmyho. To však v předvánočním Berlíně nemohl nikdo tušit.

Záznam má spád a je dalším z mnoha důkazů, proč byl o Lemmyho a spol. zájem čtyři dekády. Po koňské dávce energie a intenzivním zážitku byla a bude poptávka vždy. Tahle banda k šíření své slávy nepotřebovala vyumělkované příspěvky na sociálních sítích. Motörhead věděli, podobně jako agenti Mulder a Scullyová, že pravda je někde tam venku. V jejich případě zejména před mohutnou stěnou z Marshallů.

RECENZE: Motörhead vzdávají na Under Cöver poctu hrdinům

Zvolnění přichází pouze zhruba v polovině díky dvouminutovému kytarovému intermezzu Phila Campbella. Do centra zájmu se dostal i bubeník Mikkey Dee sólem ve skladbě The One To Sing The Blues. Typická smršť, které po zvukové stránce není co vytknout, po hodině vyústí ve velkolepé finále. Ke klasice Overkill byli totiž přizváni členové Anthrax.

Koncert se konal v Berlíně, kde o tři roky později Lemmy, Phil a Mikkey odehráli závěrečné vystoupení. Nezbývá než doufat, že Louder Than Noise... Live In Berlin není symbolicky tím posledním, co mohou fanoušci zařadit do svých sbírek. Prázdné místo po Motörhead nikdo jiný nezaplní.

Text: Tomáš Rumler, foto: archiv iREPORT
Témata: Motörhead, Anthrax, Lemmy Kilmister

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít