ROZHOVOR | Lemmy: Lidi jsou hloupí. Vidí válku, ale chtějí další. Jako by jim jedna nestačila

Ještě není ani šest večer a já putuji za rockovou ikonou zvanou Lemmy na rozhovor původně dohodnutý na třiadvacátou hodinu. Co se dá dělat, život je změna. V tomto případě příjemná. Tour manager Wayne mi povoluje deset minut, ale tuto šibeniční kvótu nakonec přetahujeme o dalších deset. Jsem uveden do stroze vybavené „šatny pro hosty" a čekám, až Lemmy dočte kapitolu jistého válečného románu. Po pár minutách přichází - vysoké bílé boty, matně černé elasťáky, opasek z nábojnic, do pasu rozepnutá, opraná černá košile a - světe div se - úsměv na tváři. Podáváme si ruce. Vzápětí se ušklíbne nad místním interiérem a zve mě do své privátní šatny s hromadou jídla, pití a koženými křesly.

Proč jsi vůbec nazval novou desku Snake Bite Love?
Protože je o hadech. Jen a jen o hadech.

Počkej…
Je to fakt o hadech, o celým tom hadím plemenu. (smích)

Co tě inspiruje při psaní textů? Máš nějaká oblíbená témata?
Jasně, válka, smrt, bezpráví a tak. Spousta válek, spousta smrti, spousta bezpráví. O tom můžu psát pořád, vždyť se to tu děje dokola.

RETRO | Lemmy: Asi mě budou muset zastřelit, aby se mě zbavili

Takže píšeš o životě…
Asi ano. Je to o tom, co si lidi navzájem dělaj, co je člověk schopnej provést tomu druhýmu. Víš, lidi jsou hloupí. Viděj válku, ale chtěj další. Jako by jim jedna nestačila. Padesát let od druhý světový teď máme válku v Bosně. Do prdele, proč? Proč lidem nestačí svoboda, proč zase musej se zbraní v ruce táhnout proti někomu druhýmu. Hodně se diskutuje o smyslu života, proč jsme tady a tak. Možná, že je smyslem právě ta válka. A sobectví, osobní prospěch a prachy.

Co říkáš současným způsobům válčení? Nervové plyny, biologické zbraně, atomové bomby a podobné srandy?
Od první světový se ty způsoby moc nezměnily. Už tehdá se používaly bojový plyny a podobný svinstva. Rozdíl je v tom, že dneska jsou ty věci mnohem účinnější - zabije to víc lidí, vyvolá rakovinu a tak. Když už o tom mluvíme, řeknu ti, že ti Američani jsou zatraceně divní. Víš, že v padesátejch letech zkoušeli atomový zbraně v Nevadě tak, že tam nahnali rotu vojáků, nechali to bouchnout, a pak zkoumali účinky? Rota vojáků na sračky kvůli testování! Do pěti, deseti let všichni vyřízený na rakovinu.

Rád sbíráš různé věci z válek. Máš taky něco českého?
Jo, nějaký letecký věci, štítky a ozdoby z roku 1927. Taky mám protektorátní pásky. Od vás se všechny ty věci vyvalily až po revoluci. Jeden člověk tady u vás měl prý schováno pět uniforem SS pod podlahou před komunisty celejch padesát let.

Komunismus, socialismus, jak vůbec vidíš tyhle věci ty, člověk ze Západu?
Pěkně nudnej režim. A taky pěkně debilní. Strana nedělá nic pořádnýho, nic nefunguje, nic není k dostání. Ale hlavně, že bojujeme proti fašistům a všem těm americkejm bastardům. To, že všechno ostatní jde do prdele, nikoho nezajímá. Že ve východní Evropě panoval za komunistů pomalu středověk. Na a co? V Československu snad postavili alespoň pár baráků, ale jenom v Praze, na venkově lidi akorát okradli…

Smrt si říká sex, drogy, rock'n'roll. Lemmy Kilmister žil i hrál vždycky naplno

Smekám klobouk před tvým přehledem. Co říkáš tomu, že jsme měli před týdnem volby a socialisti málem znovu vyhráli?
To se nemůžeš divit, Za komunismu měli lidi přece jen nějakou jistotu, jakási stabilita panovala. Bylo jednodušší být nikdo. Nebylo žádný soupeření. Když ve fabrice dělali dva vedle sebe, jeden se flákal a druhej dřel, brali stejné. A mohli si třeba koupit trabanta. Vím, že když lidi odsud jezdili nakupovat šmejdy do východního Německa, byli z toho unešený. Hrůza. Svoboda znamenala, že když ses snažil se svojí přítelkyní přelézt zeď do západního Berlína, podařilo se to aspoň jednomu. Svoboda, ech… Antifašistická bariéra, ochrana komunistickýho ráje. (Ukazuje mi Zipo zapalovač s rudou vlajkou a bustou Lenina, pozn. red.). Zasraný politici. Mohl by mě některej z nich přijít verbovat do strany… Stejný kecy, stejný obleky.

Obraťme list. Motörhead, to je kapela, která hraje stejnou muziku, říkejme jí třeba rock’n’roll, od samého začátku své existence. Oslovuji vás vůbec nějak nové styly a technologie? Mohou vás nějak ovlivnit nebo obohatit?
Víš, nemám rád takový ty náhlý změny. Když jsem začínal, věděl jsem, co chci hrát, a to taky už nějakej ten rok hraju. Samozřejmě, že experimentujeme. Dokladem toho je na nové desce třeba skladba Assassin, ale pořád je to náš rock’n’roll. Můžeš tomu říkat, jak chceš, ale názvy jako heavy metal a hard rock přesně nevystihujou to, že se jedná o logický následek pravého rock’n’rollu. Toho, který se hrál v 60. letech, ne jako Elton John…

Jak se žije Angličanovi v Americe?
Mám rád Spojené státy. Líběj se mi ty silikonový kozy, který tam můžu vidět na každým rohu, tady to moc neletí, co? A taky to skvělý slunce, v Anglii jsem si ho teda nikdy moc neužil (ukazuje dohnětla opálený hrudník, pozn. red.). Amerika je extrémně zaměřená na budoucnost, Anglie a vlastně celá Evropa žije minulostí. A v Americe je větší sranda…

A jak se žije Angličanovi bez pravého fotbalu?
Nesnáším fotbal! Když jsem byl malej kluk, dali mi ve škole míč a řekli: tímhle balónem dáš gól do támhletý branky. Když jsem viděl, jak se vzájemně nakopávaj, tak jsem je poslal do prdele a šel na geometrii. Radši hraju na kytaru. Fotbal (Lemmy používal ironický termín kicking a fucking ball, pozn. red.) mi proti tomu připadá absolutně neproduktivní. Je jako golf - bouchneš do míčku a jdeš ho hledat. Nejšťastnější je pak ten, kdo ho najde, protože může jít domů…

A tvůj vztah k motorkám Harley-Davidson?
Nic moc. Měl jsem jednu motorku, to mi bylo asi šestnáct, ale ten krám moc nejezdil. No, možná bych měl říct naštěstí, měl jsem totiž spoustu kamarádů, co skončili v nemocnici s různejma úrazama. Motorka sice vypadá drsně, dělá z tebe velkýho chlapa, ale já si připadám stejně i s kytarou. Už jsem viděl pár frajerů, který se to snažili ukočírovat (roztahuje ruce, předvádí řidítka a chytá balanc, pozn. red.). Když mi jednou spadla na nohu, moc drsně jsem asi nevypadal. Nemám ani auto. Po světě mi prdel vozej a doma si vezmu taxíka. Nejsem prostě žádnej drsnej závodník.

Takže tys lovil holky spíš přes kytaru…
Nemám problémy se sexem, a přitom na motorce nejezdím... (smích) Spíš bych řekl, že to sex potlačuje, to jen pucuješ mašinu a na šoustání ti moc času nezbývá. Ten efekt je spíš opačnej. Ale něco pravdy na tom bude, protože motorkáři jsou většinou dost oškliví chlapi... (smích)

RECENZE: Film Lemmy líčí ikonu Motörhead jako prostého chlapíka, co byl hlavně svůj

Co holky a pivo?
Český holky jsou krásný, ale zatím jsem žádnou neměl. Když jsme tu byli minule, tak jsme si vyhlídli nějaký štětky a chtěli je vzít na hotel. Pak přišli dva chlápci, že holky jsou z tohodle hotelu a do jinýho, že nepojedou. Pohádali jsme se a oni vytáhli kasr. Dokonce to řešili policajti. Mám rád ženský a nezáleží mi, odkud jsou, důležité je, kam jdou. Jestli směřujou do mýho pokoje, všechno je v pořádku…

Vím, že jsi přítelem Ozzyho Osbourna, co říkáš na reunion Black Sabbath?
Black Sabbath jsem nikdy moc rád neměl, Ozzy sólově je mnohem lepší. Řek bych, že každá jeho sólová deska je lepší než dvě alba Sabbath dohromady. Jediná věc, která se mi kdy líbila, byla Iron Man, ale Fairies Wear Boots a podobný písničky, to není nic pro mě. No, za čtyři dny se vracíme do Ameriky a hrajeme na Ozzfestu, tak se uvidíme.

Ukazuje mi našlapaný rozpis a podává mi ruku. Byl skvělý a klidně se přiznám - hodně na mě zapůsobil. Druhou půlku rozhovoru jsme s Lemmym společně prosmáli, zejména při jeho sexuálně a politicky orientovaných narážkách, provázených horečnatou gestikulací.

Text původně vyšel v časopise Rock Report 6/98. Znovu ho vydáváme jako připomenutí Lemmyho Kilmistera, který zemřel 28. prosince 2015.

Text: František Kovač, foto: archiv Rock Report, kresba: Ray Zell
Témata: Lemmy Kilmister, Motörhead