RECENZE: Portless stačila necelá půlhodina, aby přesvědčili, že mají budoucnost

Vydáno 21.01.2025 | autor: Roman Jireš

Po trochu rozpačitém a neukotveném debutovém albu New Ride a po sedmi letech od nahrávky Back, na které měl výrazný podíl rapper Henry D, jsou tady Portless se třetím deskou Recharged. Na přední straně obalu kráčí kosmonaut džunglí, na zadní vidíme v zeleném porostu další tři. Abych se přiznal, moc nechápu, "co tím chtěl básník říct", ale to je fuk. Muzika na novince Portless je naštěstí srozumitelná a opravdu dobrá.

RECENZE: Portless stačila necelá půlhodina, aby přesvědčili, že mají budoucnost RECENZE: Portless stačila necelá půlhodina, aby přesvědčili, že mají budoucnost

Portless

Recharged

Skladby:
Little Bad Trip, Free Freedom, Stupid Era, Time 4A Miracle, It Takes Two, Through My Door, We All Need Sex

7 skladeb / 25:28 min

Vydavatel: Vlastní náklad

O pohodě v kapele, která už tucet let hraje ve stejné sestavě, svědčí už sebevědomý nástup se skladbou Little Bad Trip. Ta okamžitě ukazuje hlavní devízu skupiny, kterou je nezaměnitelný hlas Kryštofa Michala. Jasně, je to dobře známý crossover, ale nějakou velkou originalitu od tohoto žánru dnes nikdo ani nečeká. Následující Free Freedom zdobí hlasy hostů, kterými jsou Henry Big Dawg, Aneta Hollandrová a Daniel Kurz. Také díky nim tato dynamická píseň provázená jednoduchým, ale sdělným videoklipem, překypuje emocemi.

ROZHOVOR | Kryštof Michal (Portless): Je těžké nepociťovat křivdu, když vám někdo mává ukradeným jménem před očima

Skladby jako Stupid Era nebo Time 4A Miracle potvrzují, že Portless nadále svým nekompromisním zvukem a tvorbou výhradně v anglickém jazyce nedělají kompromisy ani se nevzdávají melodičnosti. Se ctí, aniž by klesli k pobízivosti nebo nudnému klišé, si v It Takes Two, také opět díky jistému vokálu Kryštofa Michala, poradili i s úskalím kytarové balady.

Tvrdé i zpěvné Through My Door je pak důkazem, že klávesista Jan Steinsdörfer hostuje většinou na kvalitních projektech. A závěrečná tečka v podobě zvukově plné písně We All Need Sex, které nechybí potřebný nadhled, jenom podtrhuje dobrý dojem z celého ani ne půlhodinového alba.

Všimli jste si, že zatím nepadlo jméno Support Lesbiens? Ti přibližně ve stejné době jako Portless také vydali album s názvem Sugarfire. Chvíli jsem přemýšlel nad dvojrecenzí, ale pak mi to přišlo zbytečné. Tyhle kapely už jsou každá někde jinde, takže tu nešťastnou historii Supportů, která skončila soudními spory, bych zakončil konstatováním Kryštofa Michala, že "pozbyli tři slabiky a jednoho člena".

Sestava tvořená vedle Kryštofa Michala kytaristou Reném Ryparem, baskytaristou Janem Dalibou a bubeníkem Zbyňkem Raušerem, třetím albem pravděpodobně definitivě etablovala Portless jako svébytnou značku, která má budoucnost.

Text: Roman Jireš, foto: Veronika Mašková, archiv Portless
Témata: Portless, Rechard, Kryštof Michal, Jan Daliba, René Rypar, Zbyněk Raušer

4,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Depeche Mode: Memento Mori
tpxw0b0tyycdypwri5w299ylnurkwc