Vydáno 07.07.2020 | autor: redakce
Od vraždy Milady Horákové nedávno uplynulo 70 let a Honza Křížek se toto smutné výročí rozhodl připomenout písní, do které přizval Báru Basikovou. Jaký je příběh za singlem Křídla tažných ptáků?
Honza Křížek, foto: Jan Nožička
Nápad na tuhle písničku přišel po tom, co jsem vystoupil na Koncertě 68 v Praze na Václavském náměstí. Tehdy jsem tam zpíval Bratříčka od Karla Kryla spolu s padesáti tisíci lidmi, což se mnou dost zamávalo. Uvědomil jsem si, jak silná témata okupace a celá éra komunismu stále jsou, a došlo mi, že bych se jim mohl věnovat i ve vlastní tvorbě.
Netrvalo dlouho a přišla ke mě melodie i s obrysem textu. Byla to především vzpomínka na lidi, kteří tu za bolševika žili a na ty, kteří kvůli němu museli opustit svou zem, své rodiny i kamarády.
U nás doma se na komouše vždycky nadávalo. Už jako malí kluci jsme s bráchou věděli, že s nima buď táhneš a máš se dobře, nebo jdeš proti proudu a máš smůlu. Byli jsme vychovaní v tom, že myslet si o nich něco je jedna věc a říkat to nahlas je věc druhá.
Popravdě, zůstalo to ve mě a ještě dlouho po revoluci jsem měl problém říkat nahlas to, co si opravdu myslím. I proto jsem se rozhodl napsat tuhle píseň. Ale zpátky k hudbě.
Skladba Křídla tažných ptáků vznikla poměrně snadno a rychle, protože jsem přesně věděl, co chci říct. Podobně politicky laděnou skladbu jsem nikdy nenapsal, politický písničkář nejsem. Ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo a já to v sobě nosil dost dlouho na to, abych se k tomuhle tématu mohl vyjádřit.
Když jsem se pak z kraje roku rozhodoval, kterou věc nahraju a udělám z ní svůj první letošní singl, bylo jasný, že to bude právě tahle. Navíc mě napadlo, že bych si mohl splnit svůj sen a nazpívat ji s nějakou zpěvačkou. Chtěl jsem, aby mě někdo pomohl nakopnout mou tvorbu a taky, abych se mohl o někoho opřít právě v téhle konkrétní skladbě. A okamžitě mě napadla Bára Basiková.
Vloni jsem ji pozval do svého pořadu Garráž, kde jsme předělali She’s Gone od Black Sabbath. Tehdy jsem zjistil, že je to nejen skvělá zpěvačka, ale taky dobrej parťák a hlavně člověk. A nespletl jsem se, protože Bára mou výzvu okamžitě přijala.
Nedlouho poté přijela ke mě domů, skladbu si poslechla a nazpívali jsme demo verzi. Od té chvíle jsem věděl, že tahle věc musí ven a taky, že k ní budeme muset natočit videoklip, který nám pomůže dokreslit text i atmosféru a celkové vyznění skladby.
Nicméně osud tomu nepřál a kvůli koronavirové krizi jsme singl nestihli vydat v březnu, jak bylo původně plánováno. Do studia jsme se nakonec dostali až v květnu, pak se ale už všechno rozeběhlo šíleným tempem.
Oslovil jsem Michala Skořepu, který souhlasil s tím, že natočí videoklip, Tomáš Lacina a Jan Steinsdörfer mezitím ve studiu písničku produkovali a aranžovali a pak jsme ji s Bárou nazpívali. Nakonec jsme stihli tuhle píseň dodělat v naprosto šibeničním termínu tak, abychom ji mohli vydat u příležitosti Dne obětí komunistického režimu, který připadá právě na den, kdy byla Milada Horáková zavražděna.
Ačkoliv vím, že tohle téma nebude vonět všem a najdou se lidi, kteří budou tvrdit, že jim za bolševika bylo líp, hluboce se klaním před všemi, které tento zvrhlý režim persekuoval, před všemi, které komunismus postihl a zlikvidoval. Chci všem vyjádřit svůj obdiv a úctu. Děkujeme, nikdy na vaše oběti nezapomeneme!
Text: Honza Křížek, foto: Jan Nožička
Témata: Honza Křížek, Bára Basiková, Milada Horáková, Křídla tažných ptáků
