Chris Kael (Five Finger Death Punch) interview: Teď už žiju jenom stylem sex, milkshaky a proteiny

Nevypadá na to, ale basák Five Finger Death Punch je docela mluvka. Je znát, že dělá jeden rozhovor za druhým, takže kolikrát ani nestihnete položit celou otázku a on už si jede to svoje jako automat. Mluví v kuse třeba pět minut, což je u vymezené čtvrthodinky na rozhovor docela potíž. A pak se třeba zastaví a zeptá se, jak vlastně zněla otázka. Rád skáče do řeči, a když mluví, prohrabává si při tom svůj vous.

FOTOREPORT: Five Finger Death Punch si z publika udělali šestého člena kapely, zahráli i Megadeth a Bad Wolves

FFDP nejsou zdaleka jediní, kdo se odmítá s novináři bavit na určitá témata, ale ze zákulisí víme, že těch zakázaných oblastí v jejich případě přibývá. Nesměli jsme se tak ptát na bývalé členy kapely, a to včetně nedávno vyměněného bubeníka Jeremyho Spencera, který se aktuálně promenáduje v policejním oblečku a natáčí soft-porno s hororovou tematikou. Zakázané bylo také dotazovat se na současného kytaristu Jasona Hooka, který na probíhajícím turné nehraje a nikdo neví proč. Údajně je "nemocný", což bylo přesně to vysvětlení, kterého se fanoušci dočkali po incidentu v Tillburgu. Nesměli jsme se ptát ani na videohry nebo cokoliv s clickbaitovým potenciálem.

Když jsme zjistili, že selhala technika a diktafon nenahrává, což je noční můra každého novináře, a u dveří stál tour manager Walter s tím, že už máme končit, nejprve se Chris škodolibě rozřehtal, ale pak se vzpamatoval a říká: "Tak honem, nahoď mi nějaké téma a já budu mluvit, cokoliv, co ti pomůže dát ten rozhovor dohromady."

Chrisi, jak se dnes cítíš? Jsi unavený z cesty z Polska, nebo už se nemůžeš dočkat večerního koncertu?
Abych pravdu řekl, cítím se unavený z celého turné, ale na dnešní koncert se těším. Pojďme do toho.

Původně jsem chtěl začít otázkou, jak se daří kytaristovi Jasonu Hookovi, kterého jste před dvěma týdny pro nemoc nahradili Andym Jamesem, ale bylo mi řečeno, že se na to nemůžu ptát, takže…
Ne, to máš pravdu, o tom se bavit nebudeme. Fakt ne.

LIVE: Five Finger Death Punch dobyli v Česku další halu, sekundovali jim Megadeth a Bad Wolves

...takže nová deska vyjde na konci února a je to prý poprvé, co zpěvák Ivan Moody nahrával střízlivý. Jak to šlo? Co bylo jinak?
Jo, to je pravda, ale střízlivých nás bylo víc, já taky oslavil dva roky, co jsem se nedotkl alkoholu, ale to málokdo ví, Procházeli jsme si hroznýma sra*kama. Hlavně já s Ivanem jsme byli extrémně rozhádaní a v jednom kuse na nože. Když se podíváš na mě, vidíš, že jsem kus chlapa, který nejde pro ránu daleko, a Ivan je na tom dost podobně, takže naše spory byly na denním pořádku.

Teď už jsme si ale prošli terapií, na odvykačce jsme si vykládali spoustu příběhů a ve finále je teď Ivan jedním z mých nejbližších přátel v kapele. Nedávno jsme třeba spolu byli po show všichni na večeři, a to včetně Andyho, což se trašně dlouho nestalo. Většinou jsme si každý po koncertě zalezli k sobě a byli buď u počítačů, mobilů nebo chlastu. V kapele je nás hodně individualistů a zatímco donedávna jsme byli každý jako pět samostatných prstů (ukazuje na ruce), teď dáváme prsty k sobě a svíráme dlaň v pěst. Konečně dostojíme našemu názvu.

Řekni mi ještě něco k nové desce. Jaká je?
Je perfektní. Obvykle máš pocit, že tam jsou třeba dvě, tři věci, kdy si říkáš: "Hmm, tohle není úplně to nejlepší, co jsme dali dohromady", ale tentokrát si stojím fakt za vším, co jsme nahráli.

DESKA JE ZNOVUZROZENÍ NÁS VŠECH

A co je vlastně nejtěžší na tom, když děláte nové album? Jsou to riffy, texty, produkce, nebo celý koncept?
Víš, ono to vlastně není vůbec těžké. Dost si to užíváme. Nahráváme v Las Vegas a je to strašně fajn. Teď cítíme, že všechno, co jsme dali dohromady, je skvělé. Ta deska je tak trochu znovuzrozením nás všech.

Je tam nějaký song i o vaší znovunalezené střízlivosti?
Jo, je tam jeden pomalejší akustický song, kde Ivan zpívá něco ve smyslu "vykašlat se na to a nechat to všechno za sebou. Všichni mi můžou políbit p*del." Je to něco dost jiného, než děláme běžně.

Ivan poslední dobou hodně mluví o tom, jak chce experimentovat a dělat něco úplně jiného než dosud. Myslíš proto, že je reálné, že byste někdy nahráli něco podobného, jako byla dubstepově electro-metalová deska The Path Of Totality od Korn?
Víš, Korni jsou případ sám pro sebe. Ti jsou tak ikoničtí, jedou si to svoje a je jich všude tak plno, že i když vydají typ desky, jako je tato, všem to vlastně přijde normální. Myslím si, že u nás by to neprošlo.

LIVE: Five Finger Death Punch v Praze fanoušky strhli svou energií

Máte také na F8 i nějaké spolupráce s dalšími muzikanty?
Ne, tentokrát ne. V minulosti jsme měli spoustu hostů všude možně, ale nyní jsme si to chtěli užít. Záměr byl jet v módu "Tohle přesně jsme my". Vzhledem k tomu, že jsme měli potíže s labelem u předchozí desky And Justice For None, kterou dneska moc rád nemám, jsme chtěli, aby nové album bylo ve stylu: "Jedu si takhle na motorce po Route 66 a v uších mi zní Judas Priest." Taková představa se mi líbí.

Minulá řadovka, kterou jsi zmínil, neměla moc příznivé přijetí. Dnes má na Metacritic jen 55 bodů ze 100 a to není úplně moc. Co si o tom vlastně myslíš, dělá to s tebou něco?
Pche, to mě vůbec nezajímá. 55 bodů není moc, uznávám, ale my neděláme hudbu pro smutné malé recenzenty, kteří sedí v pokojíčku a nesnášejí celý svět. Děláme to pro lidi a ti jsou spokojení. Všechny ty zprávy, které mi chodí na Facebooku, Twitteru, Instagramu, jsou úžasné a utvrzují nás v tom, že to děláme správně. Já jsem za to hrozně vděčný, že můžu hrát pro tisíce lidí v arénách, jako je tato. Navíc po tom, co jsme teď tak otevřeně řekli, čím jsme si procházeli a jaké byly naše problémy a závislosti na alkoholu a drogách (Chris nedávno přiznal, že si dával i kokain nebo adderall, pozn. aut.), na nás lidi vidí o to víc. I proto, že si kolikrát sami něčím podobným procházejí, je nechceme zklamat a vypadnout z toho pomyslného vlaku na zem. Náš záměr je umět ty lidi pozvednout, dodat jim sílu a být jim vzorem.

Vraťme se ještě k nahrávání v The Hideout Recording Studio v Las Vegas. Když jste novou desku skládali ve "Městě hříchu", které je proslulé svým nočním životem, neříkali jste si v podstatě o další průšvih?
To je jednoduché, v Las Vegas jsme všichni doma, a když si to tak vezmeš, ten noční život je vlastně kdekoliv. Já jel dlouhá léta stylem sex, drogy, rock'n'roll, nebylo to zdaleka jen o tom alkoholu. Ale potom, co jsem vylezl z odvykačky, je to všechno spíše sex, milkshaky a proteiny. (smích)

CHLAST, DROGY A DEPRESE TVOŘILY DONEDÁVNA VELKOU ČÁST MÉHO ŽIVOTA

Když jsem zjistil, že rozhovor nebudu dělat s Ivanem, ale s tebou, byl jsem vlastně rád, protože téma Ivan a chlast už bylo popsáno tolikrát, že už to snad ani nikoho nebaví číst. Jak už jsme spolu nakousli, ty jsi měl problémy taky, jen o nich skoro nikdo neví. Jaký je tvůj příběh?
Jo, to sedí, díky za tu otázku. Je fakt, že všechna světla se logicky upínala na Ivana, zatímco já jsem byl většinu času pod radarem, ačkoliv jsem na tom byl minimálně dost podobně. Chlast, drogy a deprese tvořily donedávna velkou část mého života. Nejhorší bylo, když jsem se vrátil z dlouhého turné domů. Vůbec jsem nedokázal fungovat. Být najednou sám, vynášet koš a mít k dispozici flašku, moje deprese obzvlášť podporovalo. Na odvykačku jsem nastoupil těsně po skončení turné k And Justice For None a ty sra*ky, kterými jsem si procházel, mě ničily. Hlavou ti pak prochází různé věci.

To mě úrávě zajímá. Já jsem totiž celoživotní abstinent a alkohol mi vůbec nic neříká, takže...
Jo, tak to ti vážně gratuluju, kámo. Nikdy s tím nezačínej!

Díky moc, neplánuju to. Proto bych rád věděl, co ti běží hlavou a nad čím přemýšlíš, když se dostáváš do takových stavů.
Jo, to chápu. Občas je to fakt těžké. Ta turné jsou hrozně vyčerpávající. Být tak dlouho odloučený od rodiny už mě stálo jedno manželství, a když si pak zase dlouho sám doma, máš čas přemýšlet nad vším možným. Není to nic jednoduchého.

Chci se ještě vrátit k tomu nešťastnému incidentu v Tillburgu v roce 2017. Byl jsem totiž hned na dalším koncertě po něm, který se konal na Novarocku v Rakousku...
To byl ten první koncert Tommyho Vexta s námi?

LIVE: První den rakouského Nova Rocku - Linkin Park, sexisti Steel Panther a historická chvíle pro Five Finger Death Punch

Jo, přesně ten. Pamatuju si, jak jsem koukal, když na stage naběhl Tommy a pak po každé písničce byla delší pauza, při které utíkal do backstage přečíst si text následujícího songu. Jak jsi to tehdy vnímal?
Naše první myšlenka v tu dobu byla, že Ivan se musí uzdravit. Je jasné, že to zafungovalo, protože teď se blíží ke dvěma letům střízlivosti, takže jsme udělali kroky nezbytné k tomu, abychom mu mohli pomoci a v podstatě ho vystrašit tak moc, že to z něho ty sra*ky vytřepe. V takové situaci se musíš dostat na úplné dno, aby se něco změnilo. Vidět někoho jiného, jak za něj zpívá jeho party, a speciálně ještě ve chvíli, kdy Tommy má za sebou deset let bez alkoholu, to ho muselo ku*evsky nas*at. Vím, že kdyby to tak někdo udělal mně a zastoupil moje místo, v tu chvíli bych úplně šílel. Musíš se ale dostat na to dno. Od té doby se dost zlepšil, a to nejen v abstinenci, ale i v osobní rovině. Na*ere to, ale muselo se to stát, abychom se mohli posunout dál a dostat se tam, kde teď jako Five Finger Death Punch jsme.

Když jsem na vašem YouTube kanále sledoval video, kde Ivan ukazuje svůj dům, v němž má všechny možné hudební memorabilie, kytary a všelijaké komiksové postavičky po stěnách, napadlo mě, co je vlastně tvoje hobby? Sbíráš taky něco?
Moje hobby? Uff, sakra... Já úplně nejsem na sbírání věcí, mám rád zážitky. Jsem třeba vášnivý potápěč. Rád utrácím za různé zkušenosti, jezdím na dovolenou, hodně jezdím na motorce, cvičím. Máme jako kapela vlastní dojo, děláme taky jógu, Zoltán trénuje judo a jiu jitsu… Snažíme se zůstat zdraví a střízliví a staráme se o to, aby věci fungovaly.

Při příležitosti vašeho turné ke Got Your Six jsem mluvil s kytaristou Jerry Hortonem z Papa Roach, kteří s vámi tehdy jeli, a on mi popisoval, jak si to užívá. Říkal, že spolu chodíte ve volných dnech na výlety do hor. Jak je to teď s Megadeth a Bad Wolves?
Jo jo, to si pamatuju. Hodně si rozumím s basákem Megadeth Davidem Ellefsonem. To je chlápek, který hraje na basu úplně neskutečně. Hotová legenda. Takže už jen potkávat tyhle lidi při cateringu je super. Včera večer jsme s Davidem procházeli Prahou a dívali se na památky a zašli si na večeři, takže už jen to, že můžeš trávit čas se svým vzorem, je úžasné. Můžu jenom ze srdce děkovat fanouškům, že nás dostali do takové pozice, kdy můžu mít tyhle zážitky. Díky moc.

text: Jan Trávníček, foto: Matěj Fiala, video: Martin Dybala

Témata: Five Finger Death Punch, Chris Kael, Ivan Moody