Vydáno 03.02.2016 | autor: redakce
Ve druhé části našeho rozhovoru promluvil Marpo o akrobacii na pódiu, o albu Lone Survivor, které vydá 29. února, i o svém vystoupení na vyhlášení cen Žebřík. Fanouškům tam 11. března představí nejen novou desku. "Máme výhodu, že dokážeme do 40 minut narvat ty nejenergičtější songy, co máme. Těším se na to, protože Plzeň je naše oblíbené město. Hráli jsme tam někdy v říjnu a přišlo na nás asi 950 platících. Do Plzně se vracíme nejraději," říká.
Co nám prozradíš o novince Lone Survivor, kterou pokřtíš 22. dubna v Malé sportovní hale?
Vyjde 29. února, je kompletně v americké produkci. Je hodně osobní, asi moje nejosobnější deska. Reflektuje, co se u mě stalo za poslední dva roky.
Marpo interview (1. část): S konceptem kempů mě předběhli Kryštof
Proč zrovna Lone Survivor?
Inspiroval jsem se filmem Lone Survivor. Natočil ho Mark Walberg, je o operaci Red Wings – čtyři vojáci byli nahánění v Afghánistánu Talibanem a jen jeden z nich přežil. Přijde mi, že hodně lidí, kteří se mnou fungovali na scéně, z ní postupně odpadlo. Častokrát to byli ti, co si mysleli, že drží to žezlo, házeli mi klacky pod nohy. Dnes se věnují nějaké "normální práci". Já jsem jako jeden z mála zůstal.
Už víte, co s Trouble Gangem předvedete 11. března na Žebříku?
Máme výhodu v tom, že dokážeme do 40 minut narvat ty nejenergičtější songy, co máme. Těším se na to, protože Plzeň je naše oblíbené město. Hráli jsme tam někdy v říjnu a přišlo na nás asi 950 platících. Do Plzně se vracíme nejraději.
Myslíš, že dojde v tvém podání i na nějakou akrobacii, například salto do publika, jak je u tebe zvykem?
V Plzni to praktikuji docela často. Ale je to hlavně o spontánnosti toho okamžiku, nedá se to naplánovat.
SOUTĚŽ o 3 x podepsané CD Trouble Gang, lístek na Žebřík a setkání s Marpem
V tom jste u nás asi docela výjimeční, že?
Když jsme hráli na Jam Rocku v Žamberku, před námi byli nějací metalisti a já jsem skočil do lidí přes dvoumetrové zábrany. Po koncertě mi stage manager říkal, že z hardcoreových kapel si to nikdo netroufl. Docela se divil. Jsme jiní, nejsme klasický český hip hop.
V čem konkrétně se ještě odlišujete od většiny?
Jsme hodně osobní a také v projevu na pódiu, v sehranosti, v energii. Máme svoji choreografii, nepředvádíme nějaké prázdné chození po pódiu a mávání rukama. Přemýšlíme nad tím úplně jinak než většina lidí.
VIDEO: Marpo vzpomíná na zesnulého otce v rakouských Alpách. Jako Lone Survivor
Úspěch mají i tvoje klipy. Chystáš nějaký další?
Zrovna zítra natáčím klip v Rakousku, na horách. Předtím jsme točili v Dubaji, tak teď si zase vyzkouším zimu v nějakých -18 stupních. (videoklip Už nikdy mezitím vyšel, pozn red).
Nedávno jsi byl hostem pražského koncertu Machine Gun Kelly. Jaké to bylo?
Skvělé! Byl jsem nadšen, poslouchám ho už pět let, tehdy ho v Česku ještě skoro nikdo neznal. Myslím, že má nejlepší stage show v USA. Nejsem sice moc trémař, ale z tohoto koncertu jsem byl trochu nervózní.
Jak se s tou trémou vypořádáváš?
Jsem pak trochu agresivní, hodně to tlačím, místo abych byl v pohodě. Trochu mi přepne v hlavě. Mám to z boxu, nemám to tak, že bych se začal klepat, spíš to ve mně nabudí nějakou energii.
Jak se liší hiphopové publikum od toho mainstreamového, které na vás chodí s Chinaski?
Liší se dost. Vidíme to třeba na návštěvnosti koncertů v Lucerna Music Baru. Na Chinaski se tam vejde třeba 1.000 lidí, ale na hiphopový koncert klidně i 1.400. Na Chinaski chodí lidi, kteří chtějí mít kolem sebe trochu prostoru, kdežto hiphopeři jsou odvázanější, víc se namáčknou. Chinaski taky mají široký generační záběr, kdežto na naši rapovou show chodí hlavně mladí.
Je taky zajímavé, že na rozdíl od Chinaski nejsi jako rapper moc medializovaný.
Na to jsem hrdý. Vím, že se nemusíme ukazovat v televizních pořadech, v médiích, a stejně na nás fanoušci přijdou. A přijdou kvůli hudbě. Vždycky jsem chtěl, aby za mě mluvila hudba. Nejsem takový, abych se na sociální sítě fotil se svými dětmi a získával tak popularitu. Když bude plná hala, bude to jen díky naší muzice.
Chtěli byste vystupovat i v zahraničí?
Myslím, že nikdo není zvědav na Čecha, co rapuje v angličtině. To lidi radši půjdou na Angličana, pro něhož je to rodný jazyk. Bylo by hezký jezdit po světě, cestovat a hrát v klubech, klidně třeba jen pro 300 lidí. Ale jsem realista.
Jak jsi na tom s koncerty na léto a zbytek roku?
Musel jsem čekat, až s Chinaski kompletně doděláme koncertní kalendář na tento rok, takže teď teprve začínám jednotlivé koncerty bookovat. Myslím, že určitě nebudou chybět festivalové klasiky a na podzim snad nějaké turné.
Jak budeš novou desku distribuovat?
Nám hodně funguje e-shop, lidé kupují CD a merch. Poslední desky s Trouble Gangem jsme prodali asi tisíc kusů přes e-shop a koncerty. Byl bych rád, kdyby se album dostalo distribučně trochu dál, ale v tuhle chvíli nedokážu říct nic konrétního.
Jaký postoj máš k digitálním službám?
Myslím, že třeba iTunes u nás vůbec nefunguje. Když jsme jednou přeskočili Adele a byli jsme první, měl jsem pocit, že to je super. Ale pak jsem dostal výpis a zjistil, že to číslo prodaných kusů je naprosto zanedbatelné. Myslím, že největší zážitek je z koncertů, tam si lidi CD koupí spíš. I já sám kolikrát někam přijdu a vidím hnusný triko, ale řeknu si: "K*rva, vždyť jsem tady byl, koupím si i to hnusný triko."
Třeba vinyl tě neláká?
Já jsem cédéčkář, vinyl by mě sice lákal, ale kdo z našich fanoušků má gramofon? Abych pak neměl doma 500 vinylů... Zatím je pro mě hlavní, aby vyšlo CD.
Jarda Hudec, foto: Jarda Hudec, archiv, video: Karel Holubička (POLAS)