Pepa Bolan (Mandrage) interview: Budu rád, když kapela nezůstane na místě a nenatočíme podobnou desku dvakrát

Vydáno 26.06.2017 | autor: Hana Bukáčková

Za tři týdny proběhne první zastávka třináctého ročníku populárního hudebního festivalu Hrady CZ, kde vystoupí řada našich festivalových stálic. Mandrage nebudou výjimkou. Vyzpovídali jsme "nejzkušenějšího" Pepu Bolana, který nám mimo jiné prozradil, v jaké fázi je nová deska a že se už brzy můžeme těšit na singl.

Pepa Bolan (Mandrage) interview: Budu rád, když kapela nezůstane na místě a nenatočíme podobnou desku dvakrát Pepa Bolan (Mandrage) interview: Budu rád, když kapela nezůstane na místě a nenatočíme podobnou desku dvakrát. Foto: Zbyněk Surovec

Pepo, rok 2016 jste nedávno označili za ten nejlepší, proč?
Opravdu? To nevím, jestli nejlepší, ale pravdou je, že jsme odjeli spoustu koncertů k našemu poslednímu albu, a dovolím si říct, že to byly zatím největší akce, které jsme měli možnost odehrát. Ať už se jednalo o námi pořádané turné, nebo organizované jiným pořadatelem, vždy to bylo veliký a bylo natřískáno. Moc jsme si to užili, takže pokud to někdo z kapely řekl, tak to vlastně chápu.

FOTOREPORT: Mandrage v Kadani: Vyprodané Orfeum zažilo hru světel a stínů

Jak vzpomínáte na poslední odjeté turné, kdy jste vzali s sebou Holden?
Na vzpomínání mám ještě dost času. Tohle se událo před pár měsíci, ale bylo to fajn. Předkapely si nejraději vybíráme z okruhu našich spřátelených kapel či muzikantů, abychom si to společně pořádně užili. Jet turné znamená trávit hodně času spolu, takže když nevíme, co je nějaká kapela zač, může se stát, že si nebudeme rozumět a bude to nuda. Což se nám naštěstí zatím úplně nestalo, ale tímto se tomu snažíme předcházet. 

Nyní máte koncertů poskrovnu, nechybí vám hraní?
No jéje, to víš, že nám to chybí, ale nemůžeme to přepálit. Nejsme příznivci koncertování stylem "hráli, hráli, až se obehráli". Tahle republika je vlastně docela malá a člověk ji s kapelou za rok objede klidně i několikrát. Vždycky je ale lepší udělat se vzácnější, odehrát koncertů míň a investovat do nich, než holit prachy. Samotné hraní nás všechny strašně moc baví, ale když je toho moc, už se těšíme na pauzu. Když je zase pauza moc dlouhá, už nás svrbí prsty. No jo, člověk chce vždycky to, co nemá.

LIVE: TOP 8 koncertů Pražského Majálesu - Tomáš Klus bosý v bahně, ohnivé Rybičky 48 i pompézní Mandrage

Naštěstí hrajete aspoň na některých letních festivalech… který koncert/festival jste si zatím nejvíc užili?
Tak to je na mě trochu předčasná otázka. Letos máme za sebou jenom pár Majálesů a Votvírák. Pauza byla dlouhá a já jsem se ještě ani pořádně nerozehrál, natož abych rekapituloval.  


foto: Zbyněk Surovec

PŘES ZIMU ZE SEBE VŽDYCKY UDĚLÁM TULENĚ A DO LÉTA SUNDAVÁM

Co berete jako největší výzvu?
Tohle má v kapele asi každý jinak. Pokud bych měl mluvit jen za sebe a svoje výzvy, tak přes zimu ze sebe vždycky udělám tuleně a do léta to sundavám, takže teď držím hladovku. To je výzva, panečku. Hladovka je super, ale nesmíte to pak odpálit bůčkem, což je zrovna u mě problém. Zatím jsem to nikdy nevydržel a na festivalu si dám nějaký příšerný jídlo. Ale pokud se ptáš na nějaký moudra o hudbě, tak tam si výzvy nedávám. Hudba a skládání písniček mě prostě baví a když o tom člověk začne moc přemýšlet a špekulovat, obvykle to stojí za prd. Co ze mě vypadne, to ze mě vypadne. Někdy se to povede a někdy třeba taky ne. Pro mě jsou tyhle výzvy naprosto zbytečný. Budu rád, když kapela nezůstane na místě, nenatočíme podobnou desku dvakrát, nepolevíme a budeme zkoušet nový věci v hudbě i v show.

Na jakých větších akcích vás uvidíme přes prázdniny?
Jsou tam klasicky Hrady.cz, tam se těšíme vždycky všichni, ale důležitější je, aby to věděli fanoušci, kde si nás mají najít. Mám vyzkoušeno, že naši fanoušci jsou v tomto ohledu opravdu svědomití a je na ně spoleh. Občas toho vědí víc než já, a proto je mám tak rád. Je to vztah jako každej jinej, musíme se přece doplňovat.

Vysmáté léto v Kadani hostilo Mandrage, No Name, Lenny nebo Marpa

Proč se vracíte rádi právě na Hrady CZ?
Je to báječný festival. Panuje tam spíše taková rodinná atmosféra a kapely se mezi sebou z valné většiny znají, takže se všichni celý rok těší, až se sejdou na Hradech. Vlastně i celá backstage včetně pořadatelů, produkce, cateringu atd. je na Hradech plná skvělých lidí, který si dokážou tenhle festival užít na podiu, i za ním. Viktor Souček (pořadatel) je navíc neskutečně zábavný člověk, měli byste s ním udělat rozhovor takhle ve 3 ráno. Čtenost zaručena.


foto: Zbyněk Surovec

Pamatujete si, kdy jste byli prvně na Hradech CZ?
Těžko říct takhle z hlavy, já si občas nepamatuju, co bylo včera, natož před několika lety. Každopádně to muselo být skvělé, právě proto, že si toho moc nepamatuju. Seznámit se najednou s takovou bandou, to chce sakra obětovat nejeden spánek a když to takhle máte každý víkend, lehce se stane, že se vám celé léto vypaří z hlavy.

vložte odkaz, text nemažte

ZÁŽITKŮ MNOHO, VZPOMÍNEK MÁLO

Váže se k nim nějaká zajímavá příhoda?
No, to je právě ono, zážitků mnoho, vzpomínek málo. Když se to tam rozjede, tak druhý den ráno stojí celý festival o kilometr dál a těžko říct, jak se taková věc stane.

Na jakou kapelu se nejvíc těšíte z line-upu? (kompletní program jednotlivých zastávek najdete na webu festivalu, pozn. red)
No, já se samozřejmě vždycky nejvíc těším, až budeme hrát my. Ty ostatní kapely si užívám spíš v backstage čekáním, až dohrajou, abychom si mohli dát nějaký drink a pokecat. Nejvíc se těšim na Wohnouty, protože si s Matějem rád povídám o Indii, Monkey Business je taky pěkně vykutálená partička, ale nejsem si teď jistý, jestli tam letos budou. Ono je to vlastně jedno, člověk si z každé kapely stejně rozumí spíš s jednotlivcema, než aby to dělil na celý kapely, ale zrovna v případě těch Wohnoutů je to skvělá celá parta. Je na nich vidět, že to jsou opravdoví kamarádi, kteří se seznámili ještě jako děti, což je podobné jako u nás. Když si teda odmyslím sebe. Já už byl starej, když ostatní z kapely byli ještě děti. K pobavení vždycky rád připomínám své jediné světové nej. Jsem totiž nejstarší člověk na světě, který kdy hrál v teenagerský kapele. Nemám to sice nijak dokázaný, ale rád tomu věřím. Naštěstí se to teď trochu vyrovnalo. Z nich se stali dospěláci a já se vracím do mládí. 

Který Hrad máte nejradši a proč?
Já mám nejraději Švihov, protože to mám blízko domů do Plzně a nemusím se potom drkotat půl dne v dodávce přes celou republiku. A taky Veveří, protože je u Brna. Čím blíž jste k Brnu, tím lépe vám je. Brněnské publikum nás dlouhodobě přijímá nesmírně vřele a my jsme jim za to opravdu moc moc vděční.


foto: Zbyněk Surovec

Na jaký festival se rád podíváš jako divák a proč?
Na festivaly jezdím jako divák nejraději do zahraničí. Můžu si to tam užívat inkognito. Ne že bych byl tady nějak slavnej, ale přeci jen venku je to tutovka a když na to přijde, můžu dělat ostudu. Preferuju spíš takový ty méně monstrózní akce. Pár menších kapel a jeden headliner, kvůli kterému tam vlastně jsem. Vloni jsem byl takhle v Rakousku na venkově, kde hrálo pár kapel a nakonec Iggy Pop. To bylo moc fajn. Letos plánuju podobnou akci v Helsinkách, kde budou jenom finský kapely. Mám tam taky jednoho svýho tajnýho favorita.

Co podle tebe nesmí chybět na žádném správném festivalu?
To se ptáš ale nesprávného člověka. Já vidím všechny naše festivaly pouze z pohledu kapely. Tahle otázka by měla být pokládána návštěvníkům, ti nejlépe ví, co je na takovém festivalu dobře a co ne. Ty backstage vypadají většinou dost podobně, ale kdybych měl možnost něco změnit, tak bych zrušil kuřecí steaky a dal místo nich cokoli, třeba chleba s marmeládou. Na tu festivalovou stravu jsem si nikdy nenavykl. Když jste každý víkend živený kuřecíma steakama, tak vám po deseti letech už fakt lezou krkem.

Na festivalech patříte mezi headlinery, máte kostýmy a vizuální, do detailu promyšlenou show se světelnými efekty, která se u nás řadí mezi ty nejlepší. Máte pro nás na letošek přichystaného něco speciálního?
Nechme to na překvapení, které když prozradíme, už to nebude překvapení. Zastávám teorii, že když se člověk na nic netěší, může být pouze příjemně překvapen. Já doufám, že se budou fanoušci hlavně těšit na nás samotné a my se na oplátku budeme těšit na ně.

Na podzim plánujete vydat desku, v jaké fázi nahrávání se nacházíte?
Tvoříme nové písně, nahráváme demáčky a letos, světe div se, budeme písně i vyhazovat. Všechny předchozí desky jsme obvykle dodělávali na poslední chvíli, protože si toho bereme hodně a pak to nestíháme. Teď jsme to změnili a připravovali se na desku prakticky hned poté, co vyšla ta poslední. Takže poprvé v historii se stane, že budeme mít na výběr písně, které na desku zařadíme, a písně, které necháme zmizet.

Chtěli jste ji natáčet v berlínských Red Bull Studios, stane se tak?
Je to v plánu, tak snad ano. Není to tak jednoduché, jelikož RedBull studia jsou světová špička, kde chce nahrávat každý. Problém je, že se tam ale běžnou cestou nemůžete dostat. Pokud tam chcete nahrávat, musí si vás RedBull pozvat a čeští RedBulláci jsou tak báječní, že se o nás snaží přesvědčit i své německé kolegy. Už jsme se tam byli podívat, seznámit. Kluci byli nadšení, ale já těm studiím popravdě moc nerozumím. Jsem spíš autor písní, než ten, který rozumí všem těm páčkám, drátům, vytlumení nebo zatlumení, takže jsem tam přišel, řekl si "no, to je moc hezký, ale pojďte už do tý marocký restaurace vedle". 


foto: Jan Zeman

NA NOVÉ DESCE BUDE VÍC KYTAR

Na co se můžeme těšit, čím bude deska odlišná od těch předchozích?
Rozhodně tam bude víc písniček než 9 a rozhodně míň než 18. Viděl bych to tak někde mezi. Záleží, kolik toho nakonec vyházíme. Jiná bude rozhodně, to už se z těch písniček trochu poznat dá. Vždycky jsme rádi žánrově trochu experimentovali. Poslední deska byla dost taneční a popová, ale my jsme vždycky byli spíš kytarová kapela a když už v některý písničce někde nehraju na kytaru, tak se jí aspoň držím a předstírám rockera, takže by mi vlastně přišlo dobrý, kdybychom trochu uzavřeli kruh a vrátili se s novou deskou někam do období Hledá se žena. Jestli to tak nakonec bude. nebo ne, to ještě nemůžu zaručit, ale rozhodně to budou typický Mandrage, tak jak je mají naši fanoušci rádi, a rozhodně tam bude víc kytar. Ale já jsem kytarista že jo, takže třeba by ti klávesák řekl něco úplně jinýho.

Kdy vyšlete do světa nový singl a klip?
Už je to na spadnutí. Píseň se jmenuje Slečno, já se omlouvám se a možná, že v době, kdy bude tenhle rozhovor zveřejněný, už bude venku. Mám rád to napětí, co na ní řeknou fanoušci. Snad se jim bude líbit.

Text: Hana Bukáčková, foto: Jan Zeman, Zbyněk Surovec

Témata: Mandrage, Pepa Bolan, Holden, Hrady CZ, festivaly

zavřít