ROZHOVOR | "Název alba City in the City není úplně anglický. Písně jsou laděny tak, aby vytvářely kontrast," říkají Like-It

Než jste se prosadili coby Like-It, vystupovali jste jako Acheron. Proč jste se rozhodli název změnit? Skrývá se za jménem Like-It nějaký příběh?
Dominik: My jsme začínali, stejně jako mnoho dalších, s převzatými písničkami a vystupovali jsme na zábavách. Acheron byla etapa, kdy jsme hráli všechno od Judas Priest a Nirvany přes Kabáty až jsme se dostali k popu, ve kterým jsme se nakonec našli.

Nominační tipy Žebříku (III.): O nejlepší skladbu zabojují Lenny s Marpem i Mandrage, s videoklipy mají šanci Like-It nebo Kateřina Marie Tichá

Když přišel nápad a především chuť zkusit něco svého a začalo se nám s tím pomalu dařit, tak přišla přirozeně i otázka, jestli celou tu etapu zábav neukončit, neudělat tlustou čáru a věnovat se pouze vlastní tvorbě, festivalům a koncertům. To jsme udělali. A když jsme měli vizi, jakým směrem se kapela vydá, hledali jsme i název, kterej by k tomu všemu seděl. Like-it byla první blbost, co nás napadla.

V rozhovoru pro televizi Óčko jste prozradili, že spolu tvoříte od svých asi dvanácti let. Dostihla vás už ponorka?
Dan: My spolu od dvanácti let hrajem, tvořit jsme začali až později. Každopádně za celý ty roky jsme se spolu naučili dobře pracovat. A když to začne „smrdět“ malou ponorkou, už víme, co s tím. I když takovou tu opravdovou ponorku, kdy bychom se spolu nemohli vidět už ani den, jsme asi nikdy neměli.

Dočetla jsem se, že jste snad měli své první album vydat pod názvem V nedohlednu už v roce 2014, nikde ale není dohledatelné. Sešlo z něj nakonec?
Pavel: Ne, cédéčko vzniklo! To byly úplně první začátky Like-it. Tenkrát jsme to brali jako vstupenku do šoubyznysu. Přece když máte CD, tak už to jde samo, nebo ne? Po čase jsme zjistili, že to byl opravdu jen začátek a musíme makat dál. Dneska už je z toho prakticky nepublikovatelnej materiál. Pro opravdový fajnšmekry bychom některý písničky třeba jednou oprášili. (smích)

Svou první oficiální desku tedy vydáváte až nyní. Proč jste tak dlouho čekali?
Marek: Vlastně to byl stejný problém, jako s CD V nedohlednu. Po čase se nám vždycky nějaký písničky nelíbily a rozhodli jsme se je na desce nevydat. Jenže jak písničky přibývaly, paradoxně z připravovaného alba mizely. Nakonec jsme ale došli do fáze, že jsme přece jen naplnili CD. A je to výběr z výběru.

Původně měla deska City in the City vyjít už loni v prosinci. Kvůli koronavirové pandemii jste se ale rozhodli vypustit ji do světa až v dubnu 2021. Dočkala se během posledních měsíců ještě nějakých změn, nebo ji vydáte ve stejné podobě, v jaké jste to plánovali v prosinci?
Dominik: Deska byla připravená k výrobě, těšili jsme se na křest, několik zimních koncertů a jarní sezónu. Nakonec ze všeho sešlo. Písničky samozřejmě zůstaly ty, které jsme vybraly, i když pár z nich se skutečně dočkalo drobných úprav. Jednu jsme třeba úplně celou přetextovali. (smích) Teď už to ale chceme vydat a budeme doufat, že alespoň část letní sezóny se povede a fanoušci si to dají s námi.

Jak byste desku charakterizovali?
Dan: My se dlouho točíme kolem moderního popu i klasického bigbítu, takže je to vlastně mix několika žánrů. Snažili jsme se, aby deska byla vyvážená a kompaktní.

Můžete našim čtenářům prozradit, na jaké písně se můžou těšit? Budou ve stylu těch už vydaných, nebo jste si připravili zcela nový zvuk?
Pavel: Vydané singly budou na desce určitě taky, ale protože byly dělané pro rádia, tak ostatní písně jsou schválně laděny tak, aby vytvářely kontrast. Určitě se nechte překvapit.

Album má anglický název. Najdou na něm tedy vaši fanoušci také anglicky zpívané songy?
Dominik: Angličtina je moje specialita. (smích) Umím asi pět slov a všechny jsem použil v textech. Písničky jsou ale jinak všechny v češtině. Název alba City in the City není ale úplně anglický. Neznamená to „město ve městě“, jak si možná většina lidí myslí. „City“ na začátku jsou opravdu české city ve smyslu emoce. Zbytek je už anglicky. Je to zároveň jedna z písní na desce.

KE VŠEM SONGŮM MÁME VZTAH

Na kterou vaši písničku jste nejvíc pyšní? Co nám o ní můžete prozradit?
Marek: Favorita asi nemáme. Ani Felicii. Ne, dělám si srandu. (smích) Myslím, že každému z nás se líbí jiná písnička, a tak to budou mít i fanoušci. Ke všem songům máme vztah, některé nám daly zabrat více než jiné, ale na všechny jsme pyšní.

Kdo u vás v kapele vlastně skládá hudbu a píše texty? Kde hledáte inspiraci?
Dan: Hudbu skládáme všichni, nebo alespoň jsou o to pokusy. Dominik totiž umí hrát jen na dětské hračky, takže hlavně skládá texty. Ty skládám i já a většinou je pak spolu dokončujeme. Nemáme to ale tak, že někdo přinese píseň a celá je podle něj. Vždycky někdo přijde s nápadem a společně to dáme do kupy.

Minulý rok slavil velký úspěch váš singl Křídla, ve kterém si zahrál Štěpán Kozub. Museli jste ho dlouho přemlouvat, nebo vám na natáčení okamžitě kývl?
Pavel: Štěpán byl skvělej, dokáže se nadchnout pro cokoliv.  Přemlouvat jsme ho nemuseli. Ale je to až s podivem na to, jak moc byl už tehdy vytížený. Natáčení se ale zvládlo za jeden den, takže si jen odskočil z Ostravy do Prahy.

Úspěšný byl také singl Mrazí, který se dokonce objevil ve filmu Špindl 2. Našli si ho tvůrci sami, nebo jste jim ho nabídli?
Marek: Oslovili nás sami, poslali jsme několik písní a vybrali si Mrazí. To jsme tak nějak čekali vzhledem k povaze filmu.

A jak to vlastně bylo s turné s Chinaski? Jak se vám s nimi povedlo navázat spolupráci a jak na to období vzpomínáte? Naučili jste se od nich něco?
Dominik: Pro nás jsou to pořád největší akce, na kterých jsme hráli, takže obrovskej zážitek, na kterej už nezapomenem. Jak už to bývá, náhoda je blbec, nebo spíš není, a na jednom festivalu nás slyšel František Táborský a dostali jsme šanci si zahrát na jednom koncertu před Chinaski. Nakonec z toho bylo koncertů několik a smlouva s vydavatelstvím.
Naučili jsme se toho moc, a hlavně nám to hodně dalo. Dodneška máme s nimi velmi dobré vztahy a možná, že se s nimi na pár koncertech zase někdy potkáme.

Chystáte kromě alba letos ještě nějaké novinky?
Dan: V pátek 12. března jsme vydali klip k písni City in the City, takže to je první věc, na kterou určitě koukněte. V plánu je ještě taky křest alba, ale uvidíme, kdy se na něj dostane, zatím je vlastně "V nedohlednu“. Teď však skládáme a tvoříme materiál na příští desku a rádi bychom vydali nový singl na podzim.

A jakou máte vizi do budoucna? Kam byste se chtěli dostat? Máte nějaký sen, který byste si chtěli splnit?
Dominik: Naším snem je momentálně hrát naživo. Kdekoliv. Je pravda, že minulé léto jsme odehráli několik koncertů, ale člověku to přijde jako věčnost. Jestli si můžeme něco přát, tak ať se všechno zase vzpamatuje, ať se zase vidíme a můžeme tu hudbu sdílet „face to face“. Tuhle frázi umím taky. (smích)

Zpracovala: Andrea Štipčáková, foto: archiv kapely
Témata: Like-It, City in the City, Chinaski, Štěpán Kozub