ROZHOVOR | Poetika: Grafika smajlíků je metaforou našich identit

V červenci jste se aktivně zúčastnili demonstrace Za živou hudbu. Myslíte si, že splnila účel? Po zákulisním rozhovoru Edy s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem bylo na Edovi znát jeho rozhořčení.
Eda: Z mého pohledu pan ministr totálně nechápe fungování různých částí svého svěřeného sektoru. Argumenty, které v diskuzi z jeho strany zazněly, by bylo schopné rozcupovat i malé dítě. Mrzí mě, že nás tato vláda bere jako parazity a okraj společnosti. Přitom si myslím, že kultura byla vždy hybnou stránkou společnosti a slouží k rozvíjení myšlení jedinců, skupin i celých národů. Navíc divadelníci a muzikanti byli také v minulosti velkým zrcadlem systému a jeho oponenturou v době, kdy bylo potřeba ukázat, že věci nejsou v pořádku. Možná proto snad teď schytáváme takovou "bídu" od stávajícího vedení tohoto státu.

Dan: Musím říct, že po výroku pana ministra v tom smyslu, že jako hudebníci si přece vyděláváme v zimě a v létě si jezdíme po dovolených, a k tomu naprostá neznalost největších hudebních festivalů u nás, u mě moc důvěry v jeho kompetenci a schopnost něco udělat pro tento sektor nevzbudila.

Poetika interview: Dokud si nenabijeme hubu, nepoznáme, co je pro nás dobré

Aktuálně Eda organizuje koncerty na parníku v Brně. Odkoukali jste koncept od Prahy? Jaký má úspěch a jaké to je, vyzkoušet si i organizační stránku? 
Eda: Projekt Na jedné lodi vznikl hlavně kvůli tomu, že nám popadalo skoro celé koncertní léto, desetkrát se změnila pravidla a popravdě, nikdo stále neví, co a jak dál, co se týče budoucího organizačního plánování. Jsme na tom teď všichni stejně, včetně partnerů - Dopravního podniku města Brna, rádia Krokodýl, Pivovarské, která zajišťovala catering, Vysočina Events dodávajících techniku či ostatních vystupujících kapel. Proto Na jedné lodi.
Nečekal jsem, že to kouzlo koncertních plaveb po Pryglu bude tak velké. Už v minulosti jsem se podílel na organizaci různých kulturních akcí, od minifestivalů až po akci pro tisíce lidí v mém velikostí malém, ale názvem velkém městečku Velké Bíteši. Myslím, že organizační a umělecká stránka jsou spolu úzce spojeny a jako interpret mohu čerpat z nabitých zkušeností, které mi Poetika na cestách přináší. Věřím, že projekt Na jedné lodi může fungovat i v době nekoronavirové a uvidíme, jestli ho příští rok třeba nepojmeme trochu ve větším.

Pár koncertů jste již odehráli, přesto jste ale asi o 40 přišli. Chtěli jste odprezentovat novou show, nový vizuál sestávající se ze smajlíků. Proč právě z nich? Vnímáte tak dnešní svět?
Ondra: Grafika smajlíků je metaforou našich identit. Chtěli jsme dát důraz na hudební různorodost jednotlivých členů kapely ať už při poslechu nebo při tvorbě hudby. Kdybychom přenesli toto individuální vnímání hudby do barev, tak chceme raději širokou paletu různých barev a odstínů, než všechno zamíchat a zahladit do sebe v jednu. Nejedná se ovšem o nic razantního, co se týče pojetí alba, spíš o ojedinělé výjimky, které ale nechceme opomíjet a dostanou svůj prostor. Proto se druhé album bude jmenovat Identity.

Někomu mohlo uniknout, že Dan získal od OSA cenu za Nejúspěšnějšího mladého autora populární hudby roku 2018. Odrazilo se to nějak na kapelním fungování? Všimli si toho promotéři, média? Přetavilo se to nějakým způsobem ve váš prospěch?
Dan: Já jsem za to samozřejmě rád, protože jde o nějaký důkaz toho, že jdeme, doufejme, správným směrem. A ukazuje se to i na výsledcích. Navíc finanční odměna za tuto cenu nám jako kapele taky pomohla, mohli jsme si pořídit nové efekty a další věci nutné ke zlepšování naší pódiové prezentace. A co se týká promotérů, médií a podobně, myslím, že tam hrají roli jiné věci a jiné ceny, než že jeden člen je "mladý autor roku".

Na postu bubeníka máte od loňského roku novou tvář. Proč došlo k výměně? Jak se to projevilo na zvuku kapely?
Dan: Je to tak, novou tváří za bicími je David Nevěčný. Co se týká zvuku kapely, snažili jsme se, aby zůstal stejný a naši fanoušci nepoznali, že nějaká výměna proběhla. Zvuk budeme trochu měnit až s novou show, kterou představíme později. Každopádně jsme rádi, že David na naši nabídku kývl a všechno dopadlo dobře. Zároveň ještě jednou děkujeme "starému" Davidovi, že to s námi vydržel, odjel hromadu super koncertů, a především gratulujeme k narození dcery!

Nejenom David je nový. S kapelou už přes rok pracujete na projektu tří žánrově odlišných songů s tím, že na každém bude jiný host. Kdo s tímto nápadem přišel a má to symboliku nebo spojitost?
Ondra: Tento projekt bude oním zvláštním prvkem na albu Identity. Jak už jsme zmínili u symboliky smajlíků, tak každý z nás vyšel z jiného hudebního prostředí a každého z nás inspirují jiné proudy. A to chceme v tomto projektu zvýraznit. Půjde o pop/indie, které má rád Dan, pak připravujeme rapovější song, což je Edova parketa, a následně rockový s prvky hardcoru, který bude vystihovat moji část.
Napadlo mě to asi před rokem a klukům se ta myšlenka líbila natolik, že jsme se do toho všichni vrhli po hlavě. Myslím si, že je to projekt u nás ojedinělý, ale možná se pletu. To není podstatné. Pro nás je podstatné to, že si splníme sen a ukážeme se lidem i v trochu jiném světle.

Na songu Karavana jste spolupracovali s kapelou Mirai. Hlas jejich frontmana je hodně podobný s tím Ondřejovým. Můžete prozradit, kdo budou další hosté, a proč došlo k jejich výběru?
Ondra: Musím přiznat, že nejsi v tom zaměňováním vokálů jediná. Mě nerozeznali od Miraie ani rodiče. A kdo budou další hosté? To si necháme jako překvapení. 

Projekt tří klipů má spojitost už s předchozími dvěma videy Múza a Padám, které jsou propojeny kuklami a vozem. Karavana začíná právě spáleným vozem... Mohou diváci hledat pojítko i tady?
Ondra: Přesně tak. Múza vyšla jako první singl z alba Identity a následoval ji song Padám. Oba jsme chtěli volně klipem provázat. A teď v tom jen budeme pokračovat. Nebude se jednak o jakousi příběhovou ságu, spíš chceme zachovat motivy a příběh řešíme velmi abstraktně.

LIVE: Poetika a Mirai pokřtili desky, vedle skvělé hudby byl koncert plný emocí

Kdo stojí za povedeným klipem? A na jakém vrakovišti jste ho natáčeli? 
Ondra: Tak jako všechny naše předchozí klipy ho točil Ondra Kudyn a já stojím za námětem a scénářem. To se týká i těch, co budou následovat. První scénu klipu jsme točili tradičně ve Velkém Meziříčí a následující dvě na zmíněném vrakovišti a na přilehlé louce v Praze.

Na koncertech hrajete nové skladby, Hollywood a několik dalších. Kdy vyjde nové album?
Eda: To zatím ví jen Bůh. Ale co se týče našich představ, chtěli bychom desku vydat v první polovině roku 2021. Původní datum - podzim 2020, je vzhledem k pandemii ve společnosti, panice v médiích či situaci v kultuře, z mého pohledu nereálné. I kdybychom teď měli desku domíchanou a připravenou k vydání, stejně počkáme, protože prostor v médiích a ve společnosti je nasycen spíš rouškama a strachem, než klidem a pochopením pro kulturu. Snad se to zase v lepší obrátí. 

Když se chytnu názvu, jakou identitu má momentálně kapela? Jak jste ji změnili za ty čtyři roky na scéně?
Eda: Těžko říci, protože si uvědomuju, že žiju v určité bublině. Není tolik času bavit se s lidmi mimo ni a reálný objektivní feedback by mi asi dali jen ti, kteří nás znají od začátku a vnímají všechny proměnné v průběhu naší hudební kariéry. I přes tu zmíněnou bublinu si ale myslím, že naše identity jsou pestré a rostou do dříve netušených rozměrů.
Zatím se zdá, že zájem o kapelu pořád stoupá, což je super. Jsem rád, že to je, že se to děje, a že se to snad ještě chvíli dít bude. A jaké Identity vyjdou příští rok, to sami zatím netušíme. Jen víme, že nás budou bavit a snad i naše posluchače. O tom to všechno přece je, ne? 

Text: Hana Bukáčková, foto: archiv, Aneta Jodar, Ondřej Kudyn
Témata: Poetika, Identity, Padám, Karavana, Mirai, Múza