Vydáno 20.06.2018 | autor: redakce
Rok 2018 sice spěje teprve do své poloviny, ale už nyní je jasné, že fanoušek domácí tvorby nestrádá. V našem osmičlenném a žánrově rozmanitém výběru toho nejlepšího, co od ledna do června vyšlo, nechybí pop, rock, hip hop ani trocha alternativy.
Před třemi lety mohlo debutové album Barbory Polákové působit jako pouhý rozmar, recese nebo "odskočení" od hereckých povinností. Druhá deska ale tento dojem definitivně vyvrací. Poláková nadále pokračuje ve svém zavedeném netriviálním rukopisu a hraní si se slovy. Její pěvecká afektovanost a frázování jsou stále originální a působí svěže. Oproti prvotině se tentokrát Bára nespoléhá na doprovodné featuringy Kateřiny či Markéty, ale jen sama na sebe, za občasného doprovodu dětského sboru. Album i přes žánrovou pestrost působí kompaktněji a dospěleji a referuje o aktuálních tématech, které hýbou zpěvaččiným mikrosvětem. (Hana Bukáčková)
RECENZE: Barbora Poláková zůstává i na druhé desce svá a dává to nejlepší ZE.SEBE
V pořadí druhý počin brněnské formace Ghost of You byl světu představen už zkraje letošního roku. Deska se dočkala hned dvojího pokřtění a oproti debutu Glacier And The city je Black Yoga ještě o něco víc odvážnější. Album o osmi skladbách se nebojí žádného zvuku, a tak na sebe přitahuje pozornost veřejnosti jak té české, tak zahraniční. Málokdo ví, že nás již mnohokrát tato mladá partička reprezentovala na zahraničních festivalech. S novou deskou se letos v létě chystají dobýt rumunský Banát, své české fanoušky potěší na Rock For People, United Islands nebo na Besedě u Bigbítu. (Lucie Šimůnková)
Pět let trvalo, než ille navázali na ceněný debut Ve tvý skříni, který jim vynesl tři nominace na Ceny Anděl. Druhá studiovka Pohádky, produkovaná Dušanem Neuwerthem, nás znovu vtáhne do světa niterné melancholie, ale překvapí i několika svižnými písněmi. Třeba titulní skladbou, která má až taneční tempo a zpěvačka Olga Königové v ní vztahové problémy popisuje z mužské perspektivy. Je to právě její něžný hlas, který posluchači zkoumání příběhů všech deseti vydařených písní nejvíc zpříjemňuje. (Josef Martínek)
Nevídanou kombinací rapu, country a metalu letos českou scénu oživil Otakar Petřina alias Marpo. Po odchodu z Chinaski se tak postavil na vlastní nohy ve velkém stylu a po klubovém turné k nové desce navíc vyprodal pražskou O2 arenu. Nejnovější počin Dead Man Walking produkovali Marcus Tran a Clint Murphy a najde se na něm i slušná várka hostů - počínaje od Lenny přes Kaliho až po Rytmuse. Nová tvorba tedy zasáhla daleko širší spektrum posluchačů, než u Marpa bývalo zvykem. (Markéta Koloničná)
Ač se rapper Lipo prosadil zejména díky několika rádiovým hitům s příměsí popu, netají se tím, že jeho vzory jsou třeba The Weeknd nebo Drake. A právě ve světě melancholického r'n'b vyniká nejvíc, jak potvrzuje i nové album Lyrika. Produkce se opět ujal osvědčený ODD, díky kterému má deska nádech živé hudby, například singl Ve vzpomínkách překvapí neotřelou kombinací rapu a country. Dalším nečekaným momentem je Lipův zpěv v songu Skleněný království. Povětšinou silně osobní až intimní témata skladeb navíc umocňuje jeho originální autorský rukopis, který částečně čerpá z poezie. (Josef Martínek)
VIDEO: Lipo v klipu Svoboda věří, že člověk dokáže být silnější než bouře. Hostuje mu Marcell
Zatím nejdospělejší. Tak by se dala označit nová deska Mandrage, nazvaná Po půlnoci. Texty sice ještě někdy připomenou jejich teen éru, jako třeba ve skladbách Filmy nebo Honolulu, kompozičně a především atmosféricky se ale skupina čím dál víc profiluje v nápaditý soubor. Důkazem budiž třeba i aktuální singl Apolinář, naléhavá osobní zpověď frontmana Víti Starého, která dostala i zajímavý vizuální kabátek. A protože deska zrodila i velký rádiový hit Motýli, neutrpěla ani pověst Mandrage coby kapely schopné vyprodávat haly. (Josef Martínek)
Novou deskou Lo-Fi Life navázali královéhradečtí The Atavists na tři roky starý povedený debut Bad Times. Žádné "zlé časy" ale nemusíte očekávat. Když se na scéně objevili, bylo to jak rána z čistého nebe. Přímočará, úderná, s jasnou zprávou. Jejich těžký, ale přitom hravý rock'n'roll s nádechem šedesátek osvěžil na druhé desce závan popu. Mix žánrů je jasným důkazem toho, že sound špinavých kytar a "upoceného" projevu nemusí znít unyle. The Atavists jsou příslibem, že stará dobrá rocková klasika z českých luhů a hájů nevymizí a je konkurenceschopná i v zahraničí. (Hana Bukáčková)
Po deseti letech na scéně je Marek Ztracený jako skladatel tak silný v kramflecích, že může psát písničky i pro Karla Gotta. Především se ale vyřádil pro své album Vlastní svět, kterému současný pop-rockový zvuk vtiskl producent Dalibor Cidlinský jr. Vedle již osvědčených hitů Vlastní svět či Léto 95 obsahuje aktuální singl MinuLost, jehož videoklip natočil zpěvák za 56 hodin v šesti evropských zemích, nebo výrazný duet s Martou Jandovou Počasí. Tématicky se Ztracený nebojí odtajňovat osobní prožitky, včetně vzpomínek na dětství, průšvihů z dob dospívání i strastí ve vztahu. (Josef Martínek)
Marek Ztracený interview: Dřív jsem byl sebevědomější a ve snech neopatrný, teď stojím nohama na zemi
Témata: TOP alba, Barbora Poláková, ille, Lipo, The Atavists, Marpo, Ghost Of You, Marek Ztracený, Mandrage