Kateřina Žbirková: Pro Mekyho byla hudba nejvíc. Nechal se propustit z nemocnice, aby dozpíval písničky na album

Na Žebřík jsi dorazila v krásné džísce, na zádech je podobizna Mekyho. Jde o vlastní výrobu?
Před několika lety ji vyrobili Mekymu fanoušci. A já jsem si říkala, že když si ji vezmu na sebe, tak tady svým způsobem s námi bude.

Dostal ji přímo od fanoušků?
Ano, přinesli mu ji na některý z koncertů. Jednou ji měl, tuším, na nějaké akci, ale pak dlouho ležela ve skříni. Když jsem přemýšlela, co si dnes vezmu na sebe, tak jsem uviděla džísku pošitou trsátky s Mekyho fotkou na zádech...

Nedávno, přesně 3. září 2021, jsme tady seděli a dělali s Mekym rozhovor. Měl spoustu energie, plánů do budoucna…
Spoustu z nich se teď snažíme naplnit. Měl tehdy už napsané písničky na nové album, některé už byly dokonce nazpívané. Desku se teď snaží dodělat můj syn v Londýně. O tom, že ji bude produkovat, rozhodl předtím Meky, nejde o nic, co by na Davida zbylo. Teď má ale dost napilno, album má totiž už 20. května vyjít. Meky ho pojmenoval Posledné veci, ale nejde ale o ty poslední věci, které by člověka mohly napadnout. Název je podle stejnojmenné básně Daniela Haviera. Meky vlastně odsouhlasil všechno, i obal desky. Dokonce chtěl, aby jako první singl vyšla píseň Nejsi sám. A naplánované měl také koncerty, které se uskuteční teď na podzim. Měly být narozeninové, oslavné, teď to bude tribute – tedy pocta. Vystoupí spousta jeho kamarádů a kolegů, kteří byli i tady na Žebříku, jako třeba Lenny nebo Jirka Macháček .

Ano, pamatuji si, že jsme spolu o nové desce mluvili. Tuším, že tehdy ještě neměl nazpívané všechny písničky…
Když tady o tom mluvil, tak byla většina hotová. Nebyly dodělané asi dva songy. Byl takový fanatik, že na své narozeniny, které jsou 21. října, se nechal pustit z nemocnice a ty dvě písničky dozpíval. Cítila jsem na něm, že je musí dodělat. Hudba pro něj byla nejvíc. Když už je měl nazpívané, věděl, že to půjde, jak to naplánoval, ať už tady bude, nebo ne.

Syn David teď album dokončuje v Londýně…
Ano. Dokonce se dokončuje ve studiu KONK , což si  Meky přál. Je ve čtvrti, kde my máme byt a odkud pochází jeho maminka. Bohužel se toho nedožil, ale alespoň  jeho hlas i skladby tam zněly. Bála jsem se toho, jak se toho David chopí. Ne, že by to neuměl, ale dělal si věci vždy jen pro sebe. Nikdy neprodukoval pro nikoho jiného, především pro Mekyho. Jakmile jsem ale dorazila do studia i s Telecasterem ze sedmdesátých let a viděla jsem ho tam, suverénního člověka, který tomu šéfoval, koukala jsem na to. Neznám ho takového.

Dojemné vzpomínání na Mira Žbirku a Davida Stypku i polibek Matěje Rupperta s Xavierem Baumaxou. Takový byl 30. ročník Žebříku

David nejenže kráčí v otcových stopách, ale má i svou vlastní cestu...
Má v Londýně svoji kapelu Sunnbrella, dokonce je hrají na BBC 6, což je kanál pro alternativní hudbu. A teď v červnu budou hrát poprvé v Praze na Prague Metronom Festivalu. David sice vystudoval film a režii a Mekymu udělal asi pět nebo šest klipů, ale vrhnul se i na muziku, takže se dá říci .že půjde v jeho stopách. Na desce Posledné veci je jeho duet s Mekym Nejsi sám, kde poprvé zpívá v češtině, a který boduje v rádiích, když se stal nejhranější skladbou, až za ním se pohybovali Elton John s Dua Lipa.

Jaké pro tebe bylo přebírat ocenění „Miro Žbirka in memoriam“?
Těžké. Vždycky jsem stála v pozadí, držela jsem taštičky a podobně. Teď nemůžu ale dělat nic jiného než vylézt z ulity. Na Žebříku ale byla rodinná atmosféra, nebyla jsem tak nervózní.

To zmiňoval i Marek Ztracený, že se tady vždy sejde spousta jeho známých…
Já jsem se viděla po dlouhé době třeba s Lenny. Anebo s produkčním a dlouholetým známým Parketou, Jirkou Macháčkem, Jardou Hudcem. Těšila jsem se sem a jsem ráda, že jste mě vzali do party.

Text: Aleš Materna, foto: Iveta Valentová, Tereza Slowiková, Jakub Urbanec, Jaroslav Noska
Témata: Kateřina Žbirková, Miro Žbirka, David Žbirka, Žebřík, rozhovor