Vydáno 02.05.2017 | autor: Hana Bukáčková
V některých ohledech je slovenská hudební scéna pestřejší a pružnější než ta naše. Ledacos bychom jim mohli závidět - jako třeba kapelu Korben Dallas, jejíž fenomén se začíná postupně rozšiřovat i k nám. Naposled se nám připomněli pátým studiovým albem Stredovek, které stojí za povšimnutí.
Slovenští Korben Dallas jsou na nové desce temně syroví. Jako středověk. Foto: Čestmír Jíra
Skladby:
Tvrdý, Vietor, Oranžová, Nič sa nepýtaj, Ako para, Vzdať sa, 95, Prepáč, Múry, Stromy, Ona
11 trax / 42:32 min
Vydavatel: Slnko Records
Ne nadarmo se rozhodli pro tento signifikantní název odkazující na střední věk, do kterého se mravenčími kroky přibližují. Hoši už sice nějaký ten pátek existují, povědomí veřejnosti však není takové, jaké by si zasloužili. V Česku ale v posledním roce zabodovali hostováním na koncertech Lucie či coverem Chci zas v tobě spát v rámci projektu Koller&Friends.
Korben Dallas nejsou kapelou "na první poslech", jak už to tak u alternativnějších formací bývá, ale když jim dáte šanci a pustíte si je k sobě blíž, brzy vás nadchnou. Temnější, syrověji laděná hudba vás doslova uhrane. Zapamatovatelný rukopis má pod palcem autorské duo Lukáš Fila (text) a Juraj Benetin (hudba). Silná a vyrovnaná nahrávka ve vás probudí niterné pocity. Neobsahuje žádné složité kompozice, Korbeni jdou přímo po čistotě hudby a přímočarosti textů, v nichž vyniká jejich specifická poetika. Zajímavostí je, že text na desku jim dodala i novinářka Jana Shemesh, vznikl z jejího novinového článku.
Korben Dallas vsadili spíš na poklidnější až sentimentální nádech písní, ale dokážou si také vyhodit z kopýtka. Třeba divočinou Múry, rockovějšími peckami Tvrdý a Oranžová i odlehčenou Ona, kde Juraj svůj statný hlas položí do fistulové polohy zabalené do disco hávu. Vtipná a nenáročná píseň na závěr. Jinak je deska vyrovnaná, spíše temná než veselá, což neubírá na jejím kouzlu, ba naopak.
LIVE: Korben Dallas si podmanili pražskou Akropoli, překvapila je Aneta Langerová
Celkové intimitě nahrávky pomáhá baskytara Fily, která si pohrává s takty a šponuje je jak napnuté kšandy. Jako největší tahoun desky se ale jeví Jurajův "horalský" hlas, který vás buď posadí na zadek, nebo naopak vystřelí až ke stropu. Je natolik silný, že by kvůli němu snad roztál i sníh na horách.
Text: Hana Bukáčková
Témata: Korben Dallas, Stredovek, Oranžová, Nič sa nepýtaj, Lucie, David Koller
4,00
čtenáři
hlasuj
