Příběh českého hitu: Lipo - Ležím v tvé blízkosti ft. Debbi

Před deseti lety vyšel song Ležím v tvé blízkosti, který mi nastartoval hudební sólovou kariéru a pomohl mi si uvědomit, že i jako outsider, kterým jsem se tehdy cítil, se můžu hudbě věnovat naplno. Do dnešních dnů nasbíral na Youtube přes třináct a půl miliónu zhlédnutí a řada lidí mi později říkala, že právě s touhle písní mají spojené vzpomínky na jedno ze svých životních období.

Příběh českého hitu: BSP - Země vzdálená

Vybrat si Debbi jako hosta do refrénu pro mě bylo tenkrát vcelku přirozený. Znali jsme se dobře, jelikož jsem režíroval videoklipy k jejím prvním singlům a její hlas byl nezaměnitelný. Později mi ale sama říkala, že tehdy vůbec netušila, jaký bude mít náš společný duet úspěch. Myslím, že to spíš celé v tu dobu vnímala jako kamarádskou výpomoc. Je třeba si přiznat, že rádiový úspěch písně částečně stojí i na kombinaci dvou rozdílných jazyků i textových přístupů. Jednoduchá, sdělná angličtina v refrénu na straně jedné a osobně laděný příběh slok psaných česky na straně druhé. Tenkrát v tom ale nebyl žádný kalkul. Psal jsem refrén Debbi na tělo a věděl jsem, že pro ni musí být napsaný v angličtině, v které její zpěv podstatně líp vynikal. Byl to tehdy spíš kontroverzní krok, který se ale vyplatil a lidi tu kombinaci bez problémů přijali.

Song má sice popově laděnou produkci, ale i přesto obsahuje určitou syrovost, která lidi oslovuje. Ať už se jedná o špinavý podbeat nebo deziluzivní vyznění textu mých slok. Ten posluchače vtahuje do situace, kdy se jeden vztah musí uzavřít a děje se tak bez sentimentu: „Ráno dusivej tlak, že umřem v týhle lodi. Když má končit vztah, tak to prostě bolí.“ Nebo: „Maj přijít temný chvíle her na samostatnost. A proč ta vůně konce? Protože mam možnost.“

Také tu poprvé otevírám téma, které se pak ještě několikrát v mých textech objeví. Tedy paradoxní povahu vztahu jako bitvy, kde není vítězů, jen poražených. „Představíš mi přítele, pozdravím a půjdu dál se vzpomínkou na lásku, kde nikdo nevyhrál.“ Ze všech částí textu měla pak největší ohlas asi věta „láska je věčná, ale silnější jsou naše ega“. Dodnes nevím. jak mě napadla, ale je v ní asi dost pravdy i ironie. Jasně, že celý text v mnohém vycházel z mých pocitů a vzpomínek na dobu, kdy jsem věděl, že musím něco skončit, abych mohl udělat sám krok do neznáma a jít dál. Když člověk musí někoho opustit, aby něco nového sám našel, tak je v tom vždy přítomno dost sobeckosti a smutku zároveň.  To celkově není asi originální téma, ale je to něco, s čím se posluchač může ztotožnit.

Videoklip, na rozdíl od písně samotné, za těch deset let podle mě zestárnul, a to nejen po vizuální stránce.  Je z něho cítit, že vznikal trochu pod tlakem a naznačený příběh působí melodramaticky. Vybavuju si třeba, jak kameraman, který se sám projektu chtěl moc účastnit, v den natáčení nedorazil na plac. Desku mně sice tehdy vydával Warner Music, ale peníze na její tvorbu jsem prakticky žádné neměl. Pro mě ale určitě dobrá zkušenost, kterou jsem pak využil u režie jiných videoklipů.

Produkci písně měl na starosti Martin Ledvina. Dodneška jsem mu neskutečně vděčný, jelikož mi tehdy věřil a dodával mi sílu v hudbě dál pokračovat. Bylo to pro mě v složitý době, kdy se Paulie zničehonic vydal sólovou cestou a některé i mě blízké hlasy mi říkaly, ať na něj hlavně počkám a uděláme další desku BPM. Jiné mi zase naznačovaly, ať se na hudbu raději úplně vykašlu. Je vidět, jak strašně důležitý je, když ve vás někdo v danou chvíli věří a podpoří vás. Byla to také doba, kdy jsem se seznámil s mladým beatmakerem Ondrou Turtákem (ODD) a naše přátelská a kreativní spolupráce trvá do dnešních dnů. Když mi Kenny Rough tenkrát pouštěl jeho beaty, tak jsem hned rozpoznal, jaký je to talent, který ale postupem let ještě rozvinul a vypracoval se v jednoho z nejlepších českých hudebních producentů. Jen hip hop dávno už není jeho hlavní doménou.

Počáteční nedůvěru rádiových dramaturgů se podařilo postupem času překonat a song si pomalu klestil cestu rádiovým žebříčkem IFPI až dostoupal na jeho samotný vrchol. Myslím, že to byl první song, v němž se objevil český rap, který tam tehdy stanul. My pak s Debbi, Martinem a Ondrou odjeli spoustu koncertů, často i na šílených diskotékách, kde jsme po půlnoci hráli lidem tuhle naši rozchodovou baladu. Není to sice doba, kam bych se chtěl hudebně vracet, ale i tak si na ni vzpomenu rád.

Text: Jonáš Červinka (Lipo), foto: Radek Kudláček, archiv iREPORT
Témata: Lipo, Debbi, Ležím v tvé blízkosti, Příběh českého hitu