RECENZE: Jelen na novém albu bloudí lesem a přemýšlí, kterým směrem se vydat

Jelen

Všechno bude dobrý

Skladby:
Nic není prázdnější, Voda není krev, Touha a pláč, Miluju Tě, Atomy, Je lepší se opít, Na schodech do kostela, Na špatným hrobě, Za tebou, Patříš sem, Tisíc žen, Všechno bude dobrý

12 skladeb

Vydavatel: SinglTon

Pokud by kapela Jelen neprorazila na tuzemské scéně, většina našich rádií by přišla o styčné body svých playlistů. Můžeme to brát jako lichotku, zároveň ale také jako varovný signál před popovou jednotvárností. Minimálně na začátku byla formace okolo Jindry Poláka skutečným zjevením. Hudební styl navazující na zdejší trampskou tradici, který si zároveň bere rychlejší tempo anglofonního folku s padnoucími texty, byl publikem i kritiky velice dobře přijat. Jak tedy vypadá tvorba kapely bezmála dekádu od jejího debutu?

ROZHOVOR | Jindra Polák (Jelen): Koncert v O2 areně pro nás bude výzva, oslava deseti let chce něco speciálního

Podle vůbec prvního singlu to vypadá, že kapela by ráda více zabrousila do vod popu. Touha a pláč má nápěv, který se skvěle hodí na velké stadionové koncerty. Ony výrazné refrény byly vždy doménou Jelenů, takže v tomto rajónu se nic nemění. Jen škoda toho tuctového popového hávu, který píseň tahá někam k repetitivní Slze. Celkově je úvod desky mnohem popovější, než by posluchač čekal. Otevírák Nic není prázdnější ukazuje obrovskou produkční práci a škálu zvuku. Je to zajímavý experiment, ve kterém je cítit syrovost a plíživá temnota prázdnoty. 

Do jelení party už tak nějak přirozeně patří i zpěvačka Kateřina Marie Tichá. Přesto, že není stálým členem kapely, její hlas ji provází již od počátku. Na aktuální nahrávka se ukazuje v jiné poloze, než v jaké ji fanoušci znají. Atomy jsou uvolněnou skladbou o tom, že všichni jsme součástí vesmíru a nějakým způsobem se prolínáme. Myšlenka je to hezká, provedení je však nevýrazné a po doznění zapadne někam k dalekým galaxiím.

Není to však jediná hostovačka na novince. V Miluju Tě slyšíme legendárního Jiřího Pavlicu s Hradišťanem. Loučení s milovanou osobou je téma, na kterém si mnoho kapel vylámalo zuby. V podání Jelenů tam však není nános patosu, ale přímočaré emoce, které podtrhují autenticitu. Na další úroveň pak píseň posouvá cimbál, jenž v ní dostal velký prostor. Bezesporu jedna z nejvyvedenějších skladeb na desce.

Vypadá to, že zvířecí parta dostala na tomto albu o něco volnější ruku než dříve. Některé písně by byly asi fajn jako repertoár pro busking na ulici, na albu ale působí trochu nepatřičně. Příkladem je Na špatným hrobě, kde vypomáhá i zpěvákův bratr Petr Polák. Verše ,,na špatným hrobě - ty patříš ke mně a já patřím k tobě" a jím podobné by se hodily spíše do repertoáru mysliveckých slavností. A když už jsme zmínili busking - skladba je vzpomínkou právě na ony časy, kdy bratři Polákovi hrávali v irských ulicích, dlouho předtím, než kapela Jelen vznika. Pro dvojici šlo tak především o srdeční záležitost.

Pozorný posluchač jistě zaznamená, že hlas zpěváka ve skladbě Za tebou nepatří Jindrovi Polákovi. K mikrofonu Jelen vůbec poprvé pustil někoho jiného než svého frontmana, a to konkrétně akordeonistu Pepu Málka. Píseň je dle slov formace natolik osobní, že neexistovalo, aby ji nazpíval někdo jiný. Málek ji totiž napsal jako omluvu své přítelkyni. Na desce je skladba jistě příjemným osvěžením. Akordeonistovi pěvecký part sedl a možná by měl Jelen popřemýšlet, zda mu v budoucnu nedát v tomto směru více prostoru.

Kapela se na albu Všechno bude dobrý dostává do nezáviděníhodné situace. Snaží se do své muziky dostávat více popu a jít tak vstříc mainstreamovým posluchačům, a zároveň se chce být o to folkovější. Na desce tak vzniká chaos a chybí jí koncept. V obou žánrech se však i tak najdou písně, které stojí za poslech. Nicméně ruka producentova v tomto trochu schází. Tahle parta už udělala i lepší nahrávky. 

Text: Tomáš Kocian, foto: Lukáš Kozel, Petr Kozlík
Témata: Jelen, Jindra Polák, Pepa Málek, Všechno bude dobrý