RECENZE: Mirai na třetí desce Maneki Neko působí dospěleji a vyrovnaněji. Nezapomněli ani na Davida Stypku

Mirai

Maneki Neko

Skladby:
Básně (Je mi to líto), Vedle tebe usínám, Narozeniny, Yesterday, Tenkrát, Volám, Openspace, Vlci, Kde jsi byla celou noc, Akorát, Lítej (Davidovi)

11 skladeb / 37:49 min

Vydavatel: Universal Music

Mirai působí na české scéně od roku 2014. Jejich start se dá přirovnat k raketově rychlému, nestojí za ním desítky let práce a odříkání, kodrcání se po koncertech, na které by přišlo deset lidí, a ještě k tomu omylem. Rozhodně to ale neznamená, že Mirai měli vždycky na růžích ustláno. Právě naopak. Už první singlem Dítě robotí, které se objevilo na EP Cesta z města, si nastavili určitou laťku, kterou se snaží postupně zvyšovat a přeskakovat.

Příběh českého hitu: Mirai - Když nemůžeš, tak přidej

Tatam jsou ty rozjívení kluci z Frýdku-Místku, kteří na svých první rozhovorech působili, jakože si jdou zkusit hrát pro více než deset lidí. S dvěma předchozími deskami – Konnichiwa a Arigató, ukázali, že česká hudební scéna potřebuje čerstvý vítr.

Maneki Neko nicméně všeobecně působí mnohem dospěleji, vyrovnaněji, a tak nějak klidněji. Obrovská výhoda kapely je, že její songy si prostě zapamatujete. Je jedno, zda jde o její největší hit Když nemůžeš, tak přidej nebo nejnovější počin Yesterday. Mirai Navrátil má prostě talent na napsání chytlavé písně, ať už se z ní dříve či později stane trochu otravná odrhovačka. Za to ale nemůže zpěvák a textař kapely, ale spíše neustálé opakování skladeb v českých rádiích a televizích.

Mirai se s novou deskou drží v zajetých kolejí, které dobře znají. A přestože má Maneki Neko trochu jiný zvuk než předchozí alba, do velkých experimentů se na novince kapela nedopouští. I tentokrát kapela potvrdila svou standard a zmiňovanou laťku rozhodně nepodlézala.

Úvodní píseň Báseň (Je mi to líto) bychom mohli hodnotit jako jednu z nejlepších, která na desce je. Vyjadřuje, jaké to je, když se probudíte po propařené noci a máte nepříjemného tucha, že jste udělali něco, čeho budete litovat. S Básní zkrátka udeřila kapela hřebíček na hlavičku a byla by škoda, kdyby se nestala dalším singlem. Ten první, Volám, byl však s odstupem času vhodně zvoleným, ukázal totiž fanouškům, jakou cestou se celá deska vydá. Mirai už to nejsou ti vyjukaní kluci, ale dospělí muzikanti, kteří ví, co funguje a umí to udělat velmi dobře.

Odlehčení přichází s písní Narozeniny. Mirai Navrátil je v podobném věku jako já a tenhle singl přesně vyjadřuje, jaký to je, když všichni okolo vás už řeší děti a svatby a vy si raději vyrazíte na koncert oblíbené kapely. Generace mileniálů jistě pochopí. Zkrátka a jednoduše, pohodový singl. Trochu mi svou odlehčenou atmosférou připomíná píseň Byt (Vystěhovanej) z předchozí desky.

Singl Yesterday, na kterém hostuje Paulie Garand, není úplně mimo, osobně mi však vadí, když se do českých písní míchají anglická slova. Host má navíc v písni málo prostoru a zdá se, jako by skladba zůstala někde v půli své cesty. Určitě se z ní dalo vytěžit více. Podobně jako z Když nemůžeš, tak přidej se z ní asi stane odrhovačka, kterou budete prostě milovat, nebo nenávidět.

Na Davida Stypku nelze zapomenout

Deska se celkově nese spíše v poklidnějším tempu, trochu více kytar je slyšet v singlu Tenkrát, která připomíná „staré dobré“ Mirai. Nespoutaní, rychlejší a koncertní. A nešlo by nezmínit píseň, ze které jsem měla husí kůži už během prvního poslechu. Mirai Navrátil se nikdy netajil tím, že David Stypka pro něj byl určitým mentorem, vzorem a člověkem, který mu pomáhal nejen, co se psaní textů týče. Právě jemu je věnována skladba Lítej (Davidovi), která nejednomu posluchači vhrne slzy do očí. Je nádhernou poctou jedinečnému umělci, který odešel moc brzy.

Našli Mirai s Maneki Neko štěstí? Těžko v den vydání desky říct. Kapela na českou scénu patří a je dobře, že se sama drží v určitém standardu a zajetém rytmu.

Text: Barbora Kubalová, foto: Ondřej Pýcha (Universal Music)
Témata: Mirai, Maneki Neko, recenze