ROZHOVOR | Kato z Prago Union: Průseru se můžeš vyhnout, ale on si tě stejně najde

Vydáno 11.07.2020 | autor: redakce

Prago Union vydali na podzim šestou řadovku Perpetum Promile, která reflektuje aktuální dění a názory na současný stav společnosti. A vzhledem k omezením ohledně koronaviru už má skupina díky rapperu Katovi, který nelenil a složil během vynucené pauzy několik skladeb, dokonce materiál na novou desku. Více Kato prozradil v rozhovoru pro iREPORT.

ROZHOVOR | Kato z Prago Union: Průseru se můžeš vyhnout, ale on si tě stejně najde ROZHOVOR | Kato z Prago Union: Průseru se můžeš vyhnout, ale on si tě stejně najde

Na podzim jste vydali s Prago Union píseň i stejnojmenné album Perpetuum Promile, ze kterého pochází hláška "prago je pro dědky". Míníte tím, že jste oldschool?
Nejde o naši hlášku. Slyšeli jsme ji už dvakrát od někoho jiného a chtěli jsme se vůči ní ohradit. Myslím, že z textu jasně vyplývá, že nejde o naše slova. My si stále připadáme mladí.

Prago Union bavili plzeňské fanoušky slovními obraty

Perpetuum Promile navazuje na předchozí album Smrt žije, které mělo trochu morbidní atmosféru. Perpetuum Promile je naopak veselejší. Vnímáte to taky tak?
Přesně naopak. Ne, dělám si legraci. Že by ale mělo album Smrt žije morbidní atmosféru, to mi rozhodně nepřijde. Každý ať si to domyslí po svém, o tom to je.

Prvním singlem z aktuální desky se stal song Kretén? Proč zrovna tato píseň?
Byl to takový teaser a vlastně spíš vzkaz pro moji ženu než singl. Tak nějak mi ale přišlo, že by tahle píseň mohla lidem naťuknout, co můžou čekat na desce.

Rapujete v ní i o několika průserech, kterým se vám podařilo vyhnout. Když jste skladbu psal, měl jste na mysli nějaké konkrétní?
Měl jsem na mysli spoustu konkrétních věcí, ale ta pointa tkví v tom, že vás nakonec stejně všechno dostihne. Můžete se průseru vyhnout, ale on si vás stejně najde. Maximálně se na něj můžete připravit. 

V songu Au!Revoir vzpomínáte na svůj milovaný Ghetta bar. Chybí vám? A našel jste si za něj už nějakou náhradu?
Na jednu stranu chybí, na druhou vůbec ne. Plusem je to, že už nemám žádné místo, na které mě to chtě nechtě každý den táhne. Decentní náhrada za něj existuje. Jde o jakési pokračování právě Ghetta baru, ale už do něj tak často nechodím. Využil jsem toho, že Ghetta skončila, k tomu, abych byl o něco hodnější.

RECENZE: Prago Union se na Perpetuum Promile s bravurou sobě vlastní trefují do života

V tracku Čekárna s nadsázkou rapujete o tom, jak neustále na něco čekáte. Dochvilnost není zrovna vaší silnou stránkou. Snažíte se na sobě v tomto směru pracovat?
To je asi karma, jde to jedno s druhým. Dorazím vždycky, většinou ale na poslední chvíli.

Čím si vysvětlujete, že se v poslední době dostal rap oproti jiným žánrům do popředí?
Rap rezonuje světem už delší dobu, alespoň dvacet let. Dává možnost vyjádřit se lidem, kteří by jinak neměli šanci. Výhodou také je, že rap může dělat i nevystudovaný muzikant. Myslím si, že vše souvisí i s tím, jak se s příchodem internetu a nových technologií změnil svět. Obyčejní lidé totiž dostali možnost vyjádřit se.

Dříve jste uvedl, že by dle vašeho názoru měla příprava desky trvat zhruba tři roky. Vy jste však během omezení kolem koronaviru napsal hned 22 nových beatů. Mohou se fanoušci těšit na nové album? Bude jednotlivé písně něco spojovat?
Momentálně je pro mě těžké se k tomu nějak vyjadřovat. Beatů už se mi ale podařilo určitě napsat víc… Mělo by jít v podstatě o detektivku, ale víc prozrazovat nechci. Vůbec totiž nevím, jestli to ve finále detektivka bude. Mám ale dokonce vymyšlenou pointu, kterou bych však nerad prozrazoval.

Co vás inpirovalo natolik, abyste do půl roku od vydání posledního alba přišel s novým materiálem? 
Asi situace ohledně koronaviru, která vlastně hodila deku na dění okolo našeho posledního alba. Přišlo mi to líto. Věnovali jsme té desce spoustu času. A také jsem si říkal: korono, já se nedám. Rozhodl jsem se, že se do toho vrhnu po hlavě a třeba to vyjde. Pokud by nebylo o čem psát, počkal bych. Ale zatím to nevypadá, že by mělo cokoliv z toho padnout.

VIDEO: Kato z Prago Union bojuje se svými stíny. Podívejte se na něj ve 3D

Nešlo si nevšimnout, že před dvěma lety došlo ke změně na postu dýdžeje. Místo Maryho je teď za pultem Ramel. Co se stalo?
Maro odešel za rodinnými povinnostmi. Nestíhal to skloubit se svojí prací, dělá totiž v rodinné firmě. Takže chápu, že to byla Sophiina volba. Mně osobně Maro chybí na všech úrovních, ale nedá se nic dělat. Ramel je týpek, který super zapadl do našeho kolektivu, ale s Marem ho porovnávat nechci, protože Maro je prostě Maro.

Každá deska reflektuje období svého vzniku. Která témata vás osobně aktuálně nenechají v klidu a proč?
Takových témat je víc. Momentálně to ale nelze takto říci. Většinou to zjistím, až když mám album napsané, a to v tomto případě ještě nemám. Myslím si ale, že je spousta zajímavých témat, které hýbou světem. Od nedávné vzpoury v Americe přes věci, které se táhnou celou dobu s lidstvem. Ty já ale nevyřeším… Tak se budu zabývat tím, co se odehrává uvnitř a kolem mě jako vždycky.

Své nahrávací studio jste přesunul do maringotky. Rušily vás dcery při práci?
Ne, to se tak nedá říct. Jen s nimi v jenom prostoru moc nešlo nahrávat rapy. Beaty se dělat daly, ty si člověk uloží a pak se k nim může vrátit, ale při rapování je důležité zůstat v dané náladě. Takže jsem potřeboval nějaké detašované pracoviště, ve kterém bych byl schopný nahrávat i zpěvové linky.

Kato (Prago Union) interview: Kromě hip hopu poslouchám ještě maminku

Dříve jste uvedl, že by měl každý žít svůj život tak, aby šel ostatním příkladem. Jdete i vy v něčem příkladem?
V tom, jak se to dělat nemá. Člověk by měl žít podle toho, v co věří, a zároveň by měl jít ostatním příkladem. Především by však měl brát ohledy na sebe, aby později neměl zášmodrchy a výčitky, že měl, nebo mohl, něco udělat jinak. Člověk by měl dělat maximum podle svého vědomí a svědomí.

Hudebně jste se podílel na filmu Modelář Petra Zelenky. Původně se mluvilo o tom, že byste si ve snímku mohl zahrát sám sebe. Troufl byste si na to?
Určitě. Nevím, jak by to dopadlo, ale ono se stejně z té postavy během času vyvinul někdo jiný, než kdo jsem já býval. Nehraje tak úplně mě, ale Jirka trval na tom, že to bude hrát podle mě. Ve skutečnosti se mnou ale ta postava moc společného nemá.

Viděl jste ten film? Co na něj říkáte? A myslíte si, že žijete natolik zajímavý život, že by stálo za to jej zfilmovat?
Film jsem ještě neviděl, ale jak jsem řekl, ta postava, to už dávno nejsem já. Na scénáři jsem spolupracoval spíše vzdáleně. Hlavně jeho první verzi jsem psal tak trochu o mně, ale z té moc nezůstalo.

Blíží se dvacáté výročí Prago Union. Oslavíte ho nějak?
Myslím, že pojedeme koncerty s dechovou sekcí Originálního Pražského Synkoptického Orchestru. Máme na to ale ještě dva roky, to je hotové sci-fi. Ještě se to všechno vytříbí.

Naplánovali jste akci Pragobřinkostroj, kde měl rap zaznít jen za doprovodu klavíru. Koho to napadlo? Je jazz vaší srdcovou záležitostí?
Na té akci nemělo jít ani tak o jazz. Čas od času mě různí lidé zvali, abych přednášel pro jiné, ale bez hudby, což mi moc nesedlo, protože jsem trémista. Nakonec jsem to ale dal a napadlo mě, že by bylo dobré udělat takový recitál, jenom já a piano. Není to vše jen o jazzu, je to prostě jen o rappu a pianu.

Text: Hana Bukáčková, foto: Lukáš Wagneter, Honza Zima

Témata: Prago Union, Kato, Smrt žije, Chaozz, Perpetum Promile

zavřít