Vydáno před 4 hodinami | autor: Roman Jireš
Lenny vydává své čtvrté studiové album Good Omens, první na vlastním labelu Weird & Wonderful Records. Desku produkoval Filip Vlček a mezi hosty na ní najdeme zpěvačku Annabelle a kapelu The Atavists. Živě Lenny novinky představí na křtech 4. listopadu v pražské Roxy a 12. listopadu v londýnském Notting Hill Arts Clubu. "Stejně jako nevěsta za sebou zanechává v plamenech útržek své minulosti, stejně tak já nechávám vzplát některé předsudky a hlavně zajeté představy ostatních o mně. Vytvářím nový scénář a načínám novou kapitolu," prohlásila zpěvačka.
ROZHOVOR | Lenny: S Universalem jsme se rozešli v dobrém. Na nové desce jsem přitvrdila, bubny mi nahrál Marpo
Tvoje nová deska byla prezentovaná tak, že ukáže tvoji rockovou tvář, ale já jsem s tím moc nesouhlasil. Už když jsme mluvili o tvé předchozí desce Heartbreak Culture, byla řeč o rocku a o tom, jak jsi v mládí poslouchala tvrďárny jako Led Zeppelin, AC/DC nebo Deep Purple. Takže já na novince nevidím zase tak velký posun k tvrdostí, ale je tam obrovský posun k tvé samostatnosti.
Co se týká rocku - moje debutové album Hearts získalo cenu za rockovou desku roku. Takže vlastně stále lidem připomínám, že jsem fanoušek rockové muziky. Jsem interpretka, která ráda míchá i žánry dohromady. Ode mě můžete očekávat od všeho něco, aniž by to bylo přeplácené. Každá moje deska má trošku jinou image. Vyžívám se v tom, aby to bylo vizuálně alespoň trochu variabilní.
Velký posun je pro mě úplná nezávislost, ke které jsem tak nějak postupně dospěla. To není něco, co se stane ze dne na den. Je to mimo jiné i důsledkem vypršené lhůty smlouvy a jiných faktorů. A já jsem shledala, že v dnešní době s tím nezávislým týmem, který mám, můžu být ve finále nezávislá i já. Tak se to nějak vyvinulo na Universalu a přátelsky jsme se po čase rozešli. Kdoví, kam mě to v budoucnu ještě zavede... S labelem se dá spojit v různých variantách. Jsou různé druhy smluv. Takže vůbec nevylučuju, že v budoucnu nějakým způsobem síly třeba znovu spojíme. Ale tomuto projektu nezávislost sluší.
Rozhodně je rocková vizuální stránka tvé nové desky…
To jsem ráda, že to tak vnímáš. Byl to určitě záměr. Proto třeba ta inklinace k červeno-černý barvě, protože to představuje v mých očích přitvrzení. Jsou to agresivnější barvy, které vypovídají asi něco víc o obsahu. Ale stejně jsem to pořád já, ta deska v podstatě symbolicky začíná i končí ve finále pianem.
Co se týká změn, v tvůrčím týmu už není fiedlerski.
Na tohle album jsem tvůrčí tým obměnila. Já jsem s Filipem Vlčkem už pracovala na jednom songu na minulém albu. Nás vlastně představila Pam Rabbit, protože s ní jsem složila píseň Animal, a když jsem se jí tehdy ptala, kdo by to mohl produkovat, tak řekla: "Já mám Filipa, který mi produkuje skoro veškerou tvorbu." Takže já už jsem s ním jednou pracovala a ta spolupráce se mi osvědčila. Když jsem pak Filipa kontaktovala s tím, jestli by chtěl produkovat celé nové album, tak jsem tušila, co Filip tomu projektu přinese a to se splnilo krásně.
LIVE: Lenny dosáhla další muzikantské mety a vystoupila v O2 universu
Jak je to s albem Good Omens autorsky?
Hudba a texty jsou z velké části moje. Samozřejmě produkce je z dnešního pohledu až autorský zásah. My to většinou máme s Filipem nějak porozdělované a mně se osvědčilo přijít se skoro hotovým nápadem a Filip do toho vnesl nějakou svoji tvůrčí kreativitu, a pak jsme prostě brainstormovali a nějak došli k závěru.
A to se týkalo hudby i textů?
Hlavně hudby. Filip samozřejmě umí anglicky velmi dobře, což byla výhoda, když jsme třeba nahrávali vokály a podobně, tak se v tom dokázal orientovat, ale textově jsem to hlavně já. Potom se třeba na textu se podílela zpěvačka Annabelle, která hostuje v písni Perfect Girls nebo Adam Krofian ze skupiny The Atavists, se kterými mám taky jednu píseň.
V tiskové zprávě jste pro tebe použili výraz executive producer. Co to znamená, když na desce producenta máš?
Nevím, jestli pro to existuje ten správný český výraz, ale v zahraničí by takhle popsali člověka, který zastřešuje celý projekt. Většinou je to i ten, kdo projekt financuje, dohlíží nad ním a mívá poslední slovo. Takhle bych to shrnula.
Takže jsi měla něco jako právo veta?
Měla jsem právo veta. Výhodou bylo, že jsem si ten tým opravdu vybírala tak, aby jsme si všichni sedli. To se pak na všem domluvíte.
RECENZE: Kouzlo Heartbreak Culture od Lenny tkví v na první poslech nenápadných písních
Hodně se mi líbí písnička Eye Of The Storm s hostujícími The Atavists. Jak došlo k téhle spolupráci?
Mě to prostě napadlo. V podstatě jsme měli album téměř celé hotové a já jsem říkala Filipovi, že mi tam ještě něco chybí. Jsem dlouholetá fanynka The Atavists, vím, že dostali cenu Anděl, ale předtím jsme se neznali. Tak jsem řekla svému zvukaři, který se zná s každým, aby nás propojil. Poslal mi číslo na Adama Krofiana, který mě ve studiu absolutně učaroval svým umem a kreativou. Chtěla jsem, aby Adam přišel a do nahrávky dal něco ze sebe. Bicí mi ke všem věcem nahrál Ota (Marpo), ale tuhle píseň nabubnoval Marek Smrkovský, bubeník The Atavists. Vyloženě jsem chtěla, aby to byli oni, aby to skoro působilo, že já hostuju jim.
A jak to bylo s hostováním Annabelle?
Kdyby tam byl mužský interpret, tak by to vzhledem k tématu textu postrádalo smysl. Takže jsem trvala na tom, aby to byla žena a Filip přišel s tím,co takhle oslovit Aničku, se kterou taky spolupracoval. Říkala jsem si, proč mě to nenapadlo rovnou, protože to je prostě jasná volba. Anička má bezchybnou angličtinu a je pro mě takovou Hayley Williams z kapely Paramore. Má podobný hlas jako ona.
Téma vaší písničky Perfect Girls je pro mě důkazem toho, že tvoje anglické texty nejsou jenom takové skládačky. A to přesto, že víš, že třeba část publika všemu nerozumí. I tak se snažíš posluchačům něco sdělit. Myslím, že právě v případě téhle písni je to markantní…
Na to, že je to anglicky, tak velká část lidí, kteří s moji muzikou přijdou do kontaktu, ji oceňují. Samozřejmě mám i věci, kde jsme si jen tak brainstormovali, ale myslím, že na tomhle albu má opravdu každá píseň svůj pevně daný význam.
Co křest alba v Anglii?
Londýnský Notting Hill Arts Club, kde vystupovala ve svých začátcích Amy Winehouse nebo Ed Sheeran, to je můj velký splněný sen. Myslím si, že moje muzika tam svým způsobem patří, protože já jsem jednou nohou vždycky v Londýně, kde jsem studovala. Takže to není nějaký rozmar. Mám v Anglii spoustu kamarádů, v publiku nebudou jenom Češi a Slováci. Ale pozor, když jsem to vyhlásila, psali mi lidé z Česka, že si kupují letenku a letí tam. To mě hrozně potěšilo.
Ještě mě zajímá ten závěrečný cover One of Us. Jak jsi na to přišla? Pro mě to bylo velké překvapení, po singlu Casanova a zprávách o tom, jaké to bude tvrdé album, a pak najednou taková lyrická, známá věc, která se hraje i v popových rádiích…
Měla jsem to v hlavě hodně dlouho. Je to něco jako pocta ženám, které pomáhaly vytvářet rockovou stránku naší branže. Joan Osbourn je podle mě přesně taková osobnost. Stejně tak třeba miluju Tracy Bonham, Patti Smith nebo Janis Joplin. Tím, že dělám ráda cover verze, se netajím. Od začátku jsem myslela na to, že by se mi líbilo, kdyby to album mělo nějaký cover. Vzpomněla jsem si na tu písničku Joan, která ve mně rezonovala celé dětství a moc se mi líbí i tematicky. Je to myšlenka, kterou vyznávám, že všichni jsme si rovní. Tady je ještě přidaná hodnota toho, že ten nejvyšší, který stvořil nás všechny, tady prostě někde sedí mezi námi a jenom pije kafe. Moc dobře jsem věděla, proč si vybírám tuhle píseň, protože bylo jasné, že budu zpívat něco, čemu budu věřit. A vzpomínám, že se na mě Filip při nahrávání v jeden moment otočil a říká: "Ty to fakt cítíš, ty opravdu věříš tomu, co zpíváš, viď?"
Zpracoval: Roman Jireš, foto: Ela Kudyn, Kubo Križo, Ondřej Kudyn
Témata: Lenny, Filip Vlček, Marpo, Annabelle, The Atavists, Good Omens, Universal Music
