Anketa #5: Konec koncertů. Měla by vláda podpořit kulturní sektor? Odpovídali Volt, Eduard Rovenský nebo Honza Drábek

Volt (UDG)

Znamenají další změnu, těch bylo už letos dost. Ani se nedivím, že většina lidí v tom má guláš. Co si počnem, hlavně se z toho neposr*t. Jsou dvě možnosti, buď může člověk rezignovat a nic nedělat, nebo se přizpůsobit. Teď se může údajně hrát jen na sezení, vidím to jako možnost pro unplugged koncerty. Krom jara byla pro muzikanty aspoň nějaká malá možnost. Ač je to teda hodně složitý a ultra vopruz, tak je to furt lepší, než kdyby se nemohlo hrát vůbec. Třeba jako ve většině států na světě. Jsem rád, že alespoň pro nějaké kapely vyšlo z části léto.

UDG zahráli na Výstavišti. Za bicí pustili fanynku

Narozdíl od spousty mých kolegů nejsem epidemiolog, ani politolog, takže opravdu netuším, zdali jsou tyhle opatření na místě. Přikláním se spíš k názoru, že ne, ale nikde to nevyřvávám, protože sám vlastně nevím, jestli by ze mě nemluvila osobní naštvanost, že mě samotnýho někdo omezuje. Největší problém momentálně vidím v tom, že lidi nebudou na koncerty chodit, minimálně na ty klubový dovnitř. Stejně jako třeba do hospod. Vyvolal se tady strach, a i když většina lidí říká, že to neřeší, tak do těch klubů a hospod prostě spíš nechodí. Určitě je to i kvůli obavám z dalších změn v opatřeních, ale rozhodně i proto, že se jednoduše bojí.

Co se týče státu, byl bych strašně rád, kdyby si to uvědomil a tenhle celý hudební sektor alespoň na hranici přežití podpořil. U majitelů klubů, firem se zvukem a tak dále je to totiž opravdu průser. Když oni tohle neustojí, tak to pak neustojíme ani my muzikanti, technici, dopravci a celá řada lidí napojena na tenhle sektor. A že jich je! Choďte na koncerty, teď vás, lidi, muzika potřebuje!

Gabriela Pánková (manažerka skupiny Wohnout)

Omezení nemají podle mě hlavu ani patu. Jak může být tisíc sedících v roušce bezpečnějších z hlediska nákazy než 11 stojících v roušce? Jak je možné, že na plese, na kterém hraje kapela, lidi tančit mohou bez omezení, ale pokud je to koncert, tak musí všichni sedět? Neustálé měnění podmínek je demotivující. Zakážou vnitřní koncerty na stání, přesunete koncerty ven. Za týden omezí kapacitu na stání tak, že musíte zase přesouvat koncerty na sezení dovnitř. Pořadatelé už to vzdávají a koncerty raději ruší. Z neustálého strašení ze strany médií a nejistoty, zda se akce budou vůbec konat, se stejně fanoušci bojí vstupenky kupovat a předprodeje na koncerty se téměř zastavily.

Je to velká zkouška pro kapely, zvukaře, manažery, techniky, osvětlovače, dopravce, sekuriťáky a tak dále, jestli další ránu ve formě nových restrikcí ustojí. Když dostanete padáka v zaměstnání, máte dva měsíce na to si najít jinou práci a dostáváte plat. Tady vám vláda dá "padáka" ze dne na den, bez jakékoliv kompenzace, a jste naprosto bez příjmů. Kultura se omezuje jako první a pouští jako poslední, a přitom se řeší finanční kompenzace sportovním klubům za ušlý příjem ze vstupného, ale koncerty a divadla jako by neexistovala. Přitom v Německu i jiných státech je kompenzační systém pro kulturu dávno vypracovaný a funkční. Smutná doba, kterou zdaleka ne všichni pracující léta v kulturním sektoru, ustojí.

Tonda Rauer (Harlej)

Ze současné situace je mi hodně smutno. Za zhruba tři měsíce se odehrálo nespočet koncertů a pokud vím, není prokázáno žádné ohnisko nákazy z těchto míst. Nevím v podstatě ani o nikom z umělců ani z techniků, kdo by se na podobných akcích nakazil. Všichni jsme se snažili vyřešit situaci nás i všech lidí kolem kultury tak, abychom se ekonomicky udrželi na nohou sami i za cenu toho, že se bude hrát i na podzim venku a podobně. Nevidím moc koncepční řešení situace v tom, říct, tohle tady probíhalo dlouho bez problémů a následků, tak to zakážeme. Je mi ale jasný, že nevím-li si rady a chci vypadat, že něco dělám, je potřeba udělat něco hodně viditelného, a to devastace kultury a sportu je.

To, jak je všechno děláno absolutně nesystémově, vyvolává v lidech akorát nejistotu a zmatek. Zastavují se předprodeje, pořadatelé se bojí, a věci kolem koncertů se hroutí jak domeček z karet. Stejně tak si myslím, že například každý, kdo kdy viděl stadion Slavie v Edenu, těžko pochopí, proč je v tak obrovském prostoru bezpečná kapacita pouze 2 000 lidí na sport a pokud se nepletu 2 000 lidí na koncert, kde by jich mohlo pouze 10 stát. Pokud za více než půl roku koronavirové krize nebyli odpovědní lidé schopni vyřešit podobné nelogičnosti, nejsem si jistý, mají-li se vůbec nazývat odpovědnými. Snaha vyvolat strach, chaos, nenávist mezi lidmi a nedůvěru v základní funkční systémy, by měla být trestná.

Neplánovaný konec výročního turné. Harlej zastavil v Českých Budějovicích

Co se týče ekonomické pomoci kultuře, tak je zřejmé, že pokud vytvořím prostředí absolutní nedůvěry v to, jestli se nějaká akce uskuteční a vlastní omezeností, ve které si myslím, že chování lidí na koncertech a třeba na diskotékách je stejné, tlačím na to, aby lidi měli strach někam jít, měl bych mít sílu za způsobené škody nést odpovědnost. Navíc zdůrazňuji, že myslím, že větší problém než umělci, mají technici a další a další tisíce lidí kolem kulturních akcí.

Nepředpokládám ale, že by tohle vůbec někdo z kompetentních lidí řešil, myslím, že je jednodušší požádat média, aby z umělců vytvořila na první pohled bandu ukřivděných lehkoživků a to, že se v podstatě daleko víc jedná právě o lidi kolem, se tím lehce schová. Pokud nikomu z kompetentních lidí nestálo za to, přijet se podívat na nějaký koncert, aby viděli, co se tam ve skutečnosti děje, a jak ty akce probíhají, pochybuji, že by nějak zásadně řešil následky svých rozhodnutí. Takže jak jsem psal na začátku, ze současné situace je mi hodně smutno.

Filip Vondrášek (Fast Food Orchestra)

Je to tak. Restrikce kvůli covidu zasáhly nás všechny, ať už z kulturního sektoru, tak i ze sektoru cestovního ruchu, restaurací, hoteliérství a podobně. Problém je globální a jeho vyřešení v nedohlednu. S kapelou jsme v létě přišli o dvě třetiny koncertů a momentálně překlápíme podzimní tour k desce na jaro 2021.

S festivalem Mighty Sounds, který spolupořádám, je situace velmi podobná. Všechno to zní beznadějně, ale já osobně si myslím, že nic netrvá věčně. S kapelou jsme situace využili nadmíru dobře a pozitivně. Strávili jsme spolu enormně času, a to by se za normálních okolností nestalo. Měli jsme čas na sebe, na nové písničky, na pozvolné a precizní natáčení, a teď máme neuvěřitelně času na mix a master. Podle mě to kapele ve finále spíše pomohlo, než ublížilo. Alespoň takhle to na mě zatím působí.

ROZHOVOR | Fast Food Orchestra: Nová deska? Víc dechů, víc kytar, víc kláves, víc všeho

Jak budou vypadat koncerty, nemám vůbec představu. Pořád věřím, že se situace nějak vyřeší, protože představa hraní pro různě modulované sektory lidí v rouškách, maskách a respirátorech, je lehce bizarní a futuristická. Tohle jsem si představoval tak v roce 2080. Bude asi hodně potřeba se v následujících měsících orientovat na online content. Singly, klipy, live streamy, protože na živé koncerty, tak jak je známe, si budeme muset počkat.

Stát by měl rozhodně podpořit hudební sektor. Je jasné, že pokladna není bezedná, a že momentálně po kompenzacích volají všichni, nicméně jsou to propojené misky a jeden padající subjekt s sebou bere další. Bez kapel a návštěvníků nefungují kluby, bez klubů barmani, produkční, zvukaři, dodavatelé nápojů, bez dodavatelů výrobci a jejich zaměstnanci, a takhle to jede až kdo ví kam. Rozhodně se kultura musí podpořit, i když se na ni politici bohužel koukají jako na ten poslední sektor, který by si podporu zasloužil.

Eduard Rovenský (Poetika)

Bohužel ta situace dle mého názoru stejně kultuře nenahrává. Přijde mi to, že každý týden vláda mluví jinak, a ani po šesti měsících neexistují žádné vývojové scénáře, se kterými by se dalo pracovat. Chtěli jsme udělat sérii koncertů do sta lidí v menších prostorech na stání, to je teď nereálné, protože se tam sedící publikum nevejde a i kdyby, ten komfort, atmosféra a energie, mizí v nenávratnu. Kvůli represím aktuálně končí minimálně tři z deseti klubů, promotérů, techniků, osvětlovačů nebo zvukařů v České republice.

ROZHOVOR | Poetika: Grafika smajlíků je metaforou našich identit

Přijde mi to jako likvidace celého kulturního sektoru v přímém přenosu. Na jednu stranu prý můžeme hrát, ale už nikdo neřeší, že to riziko, že akce v této podobě nevyjde, je ohromné. Nejen kvůli omezením, ale i kvůli strachu ve společnosti, kvůli nedostatku finančních rezerv, se kterými dlouhodobá práce v kultuře musí počítat. Podpora sektoru je nulová. Ono teď ani nejde o to, jak kompenzovat ušlé ztráty za letošní sezónu, chápu, že celá společnost je na tom podobně a čas běží dál.

Ale pokud by aspoň pokračovala pro zasažené sektory pětadvacítka a stát udělal dotační program na podporu hudebního sektoru tak, aby se organizátoři nemuseli bát zmíněného rizika dalších ztrát. Komunikace je základ a ta bohužel už od začátku vázne. I proto se těžko staví jakékoliv vize, protože pak přijde další ministr čehokoliv a rozpráší je hned prvním projevem. Je to asi negativní, ale úplně na mě teď dopadá ten všestranný zmar.

Honza Drábek (Mydy)

Velké části kultury, hlavně divadel, se nová opatření nedotknou. To je dobře, aspoň nějaká kultura bude přežívat. Pro klubovou scénu, respektive pro populární hudbu, je to ale peklo. Kluby budou muset buď zavřít, nebo si pořídit židle a dělat koncerty na sezení. Ono to opatření určitou logiku má, když se sedí, míň se lidi mísí a samozřejmě se tím i snižuje kapacita sálů, ale kdo za takových podmínek přijde na koncert rockové nebo taneční kapely? Asi nikdo. My jsme měli na podzim přesunuté koncerty z jarní tour k naší nový desce NUMBERS, pomalu se nám ale i podzim začíná vyprazdňovat, takže to asi bude docela bída a budeme muset s koncerty počkat na příští rok. Jestli vůbec.

Monkey Business, J.A.R., Bára Poláková a MYDY roztančili Letní parket Výrava

My v žádnou podporu státu nedoufáme, protože momentální vláda podle nás jasně ukazuje, že kultura, zvlášť ta klubová, je jí úplně u pr**le. Vyhlásili dotace covid-kultura, který jsou úplně k ničemu a jejich podmínky jsou prakticky nesplnitelný.

My se naštěstí neživíme jenom hudbou, takže to přežijeme, ale okolo nás vidím spoustu lidí hlavně z technickejch profesí, který by si zasloužili minimálně prodloužení pětadvacítky do konce srpna. Je zajímavý, jak nás pořád politici uklidňují, že jsme na tom ještě líp než ve zbytku Evropy, kde jsou kulturní akce zakázaný ještě ve větší míře než u nás. Jenže tam je taky podle toho nastavená podpora, to už ale nikdo neřekne.

Zpracovala: Hana Bukáčková, foto: archiv
Témata: Volt, UDG, Gabriela Pánková, Tomáš Rauer, Harlej, Filip Vondráček, Fast Food Orchestra, Eduard Rovenský, Poetika, Honza Drábek, Mydy