Vydáno 01.01.2026 | autor: Andrea Štipčáková
Rok se s rokem sešel a přišel čas na hodnocení uplynulých dvanácti měsíců. Tentokrát se ohlížíme zpět s Kubou Rybou z Rybiček 48, Michalem Skořepou aka Panem Lynxem, Martinem Čupkou a Michalem Horákem.
ANKETA | Rok 2025 pohledem hudebníků. Odpovídali Kuba Ryba, Michal Skořepa, Martin Čupka a Michal Horák
Muzikantů jsme se zeptali na tyto otázky:
1. Jak hodnotíte rok 2025?
2. Co vás po hudební stránce nejvíce zasáhlo?
3. Na jaký letošní koncert budete vzpomínat?
4. Na co se vaši fanoušci mohou těšit v roce 2026?
1. Z osobního i hudebního hlediska byl rok 2025 pro Rybičky 48 dobrý. Odehráli jsme skvělý koncerty, vydali desku BIG/BÝT, která byla po osmadvaceti dnech zlatá a po dalším měsíci platinová. A máme za sebou i halové turné. Nemůžeme si stěžovat.
2. Stoprocentně mě nejvíce zasáhla smrt Ozzyho Osbourna, kterýho jsem měl hrozně rád. A taky návrat Oasis a nastoupení Yungbluda do role globální hvězdy.
ROZHOVOR | Kuba Ryba (Rybičky 48): Své dítě nechci nikdy uhodit. Je to ta nejsrabáčtější věc
3. Byl jsem na skvělých koncertech, ale nejvíc asi AC/DC a Sum 41.
4. V roce 2026 zahrajeme na vybraných festivalech a taky se bude konat poslední ročník našich megakoncertů v Kutný hoře u nás doma. Už teď plánujeme rok 2027, protože to budou velký oslavy našeho čtvrtstoletí.
1. Jako velmi zvířecí! Dotáhli jsme s Lynxem desku tak, jak jsme chtěli, a do toho jsme měli premiéru na Rock For People a Brutal Assault. Měli jsme i pár klacků pod nohama, ale ty si tam stejně člověk háže sám, aby se naučil něco novýho.
2. To, jak se začala masivně používat ve světě hudby a světě vůbec AI, od který si na mnoha frontách nechávají pomáhat i umělci, co to nemají vůbec zapotřebí. Jinak mě zasáhl samozřejmě Ozzy a rozpad J.A.R., kterýho jsem byl bezprostředním svědkem.
3. Vzhledem k tomu, že jsem byl především zavřenej s vlastní muzikou, tak to byly spíš koncerty Lynxe. Ale vévodí Leprous na Brutal Assaultu, který mě doslova vyděsili tím, jak byli dobrý. Taky mě hodně zasáhly koncerty s J.A.R., kde jsem nejdříve vykrejval Dana a následně i Otu. Tam, když jsem byl doslova u nich "v kuchyni", mě sfouklo, jak úžasná ta kapela doopravdy je. Mám v ní navíc, jak můžu už dneska říct, kamarády, který jsou krásný lidi, kterým přeju jen to nejlepší a jsem jejich fanouškem.
4. Lynx pojede pořád dál. Čeká nás velkolepej křest v Lucerna Music Baru 16. března 2026, a následně i další koncerty. Hodně lidí teď sténá, jak jde klubová scéna pro kapely do háje, ale člověk musí prostě makat a já vím, že k lidem tu muziku dorveme, vyjezdíme to a zařadíme se u nás mezi pořádný kapely, a třeba časem zahrajeme ty český songy i venku. Máme to moc rádi, než aby to šlo jinak.
1. Pro mě byl uplynulý rok extrémně turbulentní. S John Wolfhooker jsme zaplnili Roxy, a potom začala kapela stagnovat. Na to jsem rozběhl vlastní projekt MØNØDREAM, do kterého jsem dal spoustu energie a času a těším se, až se v dalším roku rozběhne.
2. Překvapilo mě, jak moc mě zasáhlo úmrtí Ozzyho Osbourna. Popravdě jsem ho až na pár songů neposlouchal, ale bral jsem ho jako velmi důležitou postavu metalové scény. Hudebně mě tento rok bavilo nové album mgk i Yungbluda, který navíc ještě vytáhl eso z rukávu v podobě EP s totálními legendami Aerosmith. Taky jsem objevil spoustu nových interpretů, jako Jutes, Kid Brunswick nebo AVOID.
3. Z vlastních to byl určitě koncert John Wolfhooker v Roxy. Bylo to naše největší vlastní vystoupení a v nějakém smyslu jsme ho všichni vnímali tak nějak rozlučkově, alespoň na nějakou dobu. Z jiných koncertů to určitě byla show Robbieho Williamse v O2. A taky byl skvělý koncert nothing, nowhere v Arše.
4. Spousta nové hudby od MØNØDREAM a koncerty.
1. Z hlediska osobního i pracovního života považuju tohle za klíčovej rok. Řeknu jen z toho pracovního - odehráli jsme haldu krásných koncertů s kapelou i s filharmonií, dokončili jsme desku, na níž se podíleli moji nejoblíbenější umělci, a ohlásili jsme Forum Karlín. Jsem moc vděčný za všechno.
2. Je to sice těsně ještě rok 2024, ale stejně to zmíním (jednalo se o 18. prosince). Byl to koncert Paula McCartneyho v londýnské O2 areně. Ten se mi vryl pod kůži, protože on je z velké části důvod, proč dělám hudbu. Nezažil jsem jako divák nic intenzivnějšího.
Příběh českého hitu: Michal Horák - Hej teto!
3. Koncerty s filharmonií jsou pro mě něco neuvěřitelně silného. Jsem v šílené trémě, ale ta síla orchestru v zádech je opojná. Na posledním koncertu ve vyprodané Hybernii mi pak kluci ze Supraphonu donesli jako překvapení na pódium platinovou a zlatou desku za poslední dvě alba. To byl pro mě velký zážitek.
4. Na největší koncert dosud, 13. listopadu ve Foru Karlín, na novou desku, na turné i letní koncerty po celé republice. Bude toho dost a těším se velice.
Zpracovala: Andrea Štipčáková, foto: Iveta Valentová, Lusiet Levá, archiv Michala Skořepy
Témata: Kuba Ryba, Rybičky 48, Michal Skořepa, Pan Lynx, Martin Čupka, MØNØDREAM, Michal Horák
