TOP 10 českých alb roku 2023 podle redakce iREPORTu: Vydali je J.A.R., Tři sestry, Zrní či John Wolfhooker

Post-hudba - My všichni tady a teď

Album My všichni tady a teď vyšlo začátkem roku 2023. Post-hudba se na něm dost kriticky dívá na současnou společnost a lze říci, že pokud bude jednou někdo pátrat po tom, jak se žilo mileniálům ve třetí dekádě tohoto tisíciletí, poslouží její muzika jako subjektivní, ale všeříkající zápisky o náladě a vnímání světa jedné generace. Hledat škatulku pro album by byl opravdu oříšek. Stále jde o písničkářství, které se ale narodilo ve zmíněných devadesátkách. Vše řídí beaty, na druhou stranu ale neshazují tvorbu ke stereotypnímu popu.
(Tomáš Kocian)

RECENZE: Post-hudba na novém albu ukazuje současnou trápící se společnost

Mat213 - Party in Prague

Album Party in Prague popisuje život generace, která se momentálně chlubí plnoletostí. Mat213 si posluchače přitáhne snadno zapamatovatelnými melodickými refrény. Kombinace češtiny a angličtiny v textech může pro nezasvěcené znít vtipně, ale pokud si vše zasadíme do kontextu nejmladší generace, je jasné, že jde autentickou výpověď. Party, láska, ale taky pocity o tom, že vám okolí nerozumí.
(Tomáš Kocian)

John Wolfhooker – The New Past

John Wolfhooker letos potěšili fanoušky již čtvrtou řadovkou The New Past, která jako první album kapely vyšla u velkého labelu – Warner Music. První písní, kterou si z desky mohli příznivci sestavy poslechnout, byla Cobalt Blue, jež vznikala ve spolupráci s japonským rapperem Judiciousem Broskim. Zatímco na ní se kapela kolem zpěváka Martina Čupky vrací k metalcorovým kořenům, celkově na nahrávce najdou fanoušci John Wolfhooker i další žánry. Jde tedy o velmi různorodý počin.
(Šárka Preslová)

VIDEO: John Wolfhooker pohřbívají v Time To Let Go minulost

Viktor Sheen - Planeta opic

Jen málo českých alb se dostane do celosvětového žebříčku Spotify. Viktor Sheen to se svou Planetou opic dokázal. Ačkoliv šel rap dlouho mimo mě, právě autor téhle desky mě ho naučil vnímat trochu jinak. Možná svými texty, možná hlasem či zpracováním beatů. Za mě má každopádně Planeta opic všechno, co by album mělo mít. Na první poslech vám možná nepřijde bůhvíjak světové, zkuste si ho ale protočit ještě jednou, a možná dospějete ke stejnému názoru jako já.
(Monika Jetelová)

Tři sestry & Synové - František z Braníka

Ačkoliv Tři sestry už mají na kontě koncepční album, právě novinka je nejodvážnějším projektem Fanánka a spol. Osmadvacet skladeb na ploše téměř osmdesáti minut, k tomu přibližně sto stran textu. Vstřebat příběh, ve kterém hlavní roli hraje František Sahula, na jeden zátah není snadné, ocenit je však třeba komplexní zpracování celého „výrobku“. Několik hitů na obohacení koncertního setlistu se též najde.
(Tomáš Rumler)

ROZHOVOR | Lou Fanánek Hagen (Tři sestry): Nechceme vydávat politické hovadiny

Krucipüsk – HovnoZle

Na velmi dobré album Country Hell kapela Krucipüsk navazuje dalším dílem s poetickým názvem vhodným zejména pro mainstreamová média. Tomáš Hajíček si nebere servítky ani v textech, nicméně uhlazený projev od jediného původní člena stejně nikdo nečeká. Byť deska Druide zřejmě zůstane už navždy nepřekonána, podobné malichernosti svéráz za mikrofonem dávno neřeší. Když nejde o život, tak HovnoZle. Nebo jak sám říká: „Díky za každej večer v rockovým pajzlu.“
(Tomáš Rumler, přitakává Martin Hanáček)

Sinks - Born Into This Only To Get Through This

Born Into This Only To Get Through This. Dle mého určitě jedna z nejlepších tuzemských kytarových desek, které rok 2023 nabídl. Výtečné a místy těžké texty o kapitalismu či společnosti. V kombinaci s Antonínovým (kytarista, textař a zpěvák) přednesem a sehraností kapely se jedná o výborný počin. Zapůsobí nejen z desky, ale i naživo. Brněnské trio je navíc opravdu krásně sehrané a dravost z něj přímo vyřazuje. Všechna čest!
(Dominik Pavliš)

Zrní - Široko daleko

Album Široko daleko si drží rukopis typický pro Zrní - zpěv a texty Honzy Ungera a melancholické housle Jana Fišera. Přesto je ale v něčem jiné a inovativní. Texty jsou hravé, přesto hluboké. Opravdové zenové básničky, které si můžete pustit kdykoliv a vždy se vám trefí do nálady a rozpoložení.
(Alena Kaňová)

ROZHOVOR | Jan Unger (Zrní): Naše síla je v celku

J.A.R. – Jezus Kristus Neexistus?

O albu Jezus Kristus Neexistus? hudební kritikové mluvili už krátce po jeho vydání v první polovině roku jako o nejlepší letošní nahrávce. Na devátou studiovku J.A.R. čekali fanoušci dlouhých šest let. A stálo to zato! Jejich texty opět rozesmávají i rozčilují, sem tam se v nich objeví nějaký ten vulgarismus i slovní hříčky. Triu Klempíř, Viktořík a Bárta to pak stále šlape i po hudební stránce. Ačkoliv J.A.R. na nahrávce ničím zásadním nepřekvapí, pořád si drží svou laťku.
(redakce iREPORTu)

J.A.R.ům křtily v Ledárnách desku jejich děti

Barbora Poláková - ON/OFF

Z alba ON/OFF Barbory Polákové čiší čirá radost. Stejně jako předchozí studiovky zpěvačky je i její aktuální nahrávka velmi pestrá na nástroje a vyniká skvělými aranžemi. Celkově deska vyniká nad současným tuzemským popem. Jejím pomyslným vrcholem je skladba Jizvičky, ve které Poláková bravurně ovládá svůj hlas. A tak vám nevadí ani pětiminutová stopáž. Naopak si song s chutí pustíte ještě několikrát znovu.
(redakce iREPORTu)

RECENZE: Z alba On/Off Barbory Polákové čiší radost

Text: Tomáš Kocian, Šárka Preslová, Tomáš Rumler, Monika Jetelová, Alena Kaňová, Dominik Pavliš, Martin Hanáček, foto: Bára Ungerová (Zrní), Honza Urbánek (J.A.R.), archiv kapel
Témata: post-hudba, Mat213, John Wolfhooker, Viktor Sheen, Tři sestry, Synové výčepu, Krucipüsk, Sinks, Zrní, J.A.R., Barbora Poláková