Vydáno 07.07.2019 | autor: redakce
Třetí den festivalu Rock for People ukázal, že se organizátoři za těch pětadvacet let naučili opravdu hodně. Diváci měli možnost slyšet jak nové kapely překvapující originálním zvukem, jako například The Hu nebo Yonaka, tak i osvědčené Franz Ferdinand, kteří hrají na festivalech po celém světě skoro každou sezónu.
LIVE: Manic Street Preachers měli na Rock for People technické problémy, Franz Ferdinand to pořád hraje
Život dospělého pracujícího člověka sice má své výhody, ale musíme říct, že místy to je pěkná nuda. Například si místo třídenního pobytu v areálu bývalého hradeckého letiště plného hudby a večírků můžete dovolit jen jednodenní výlet "za Franzema" a dalšími kapelami, které stihnete slyšet za těch volných pár hodin. Avšak i ten půlden stačí, aby člověk nasál fesťákovou atmosféru a zapomněl na všechny starosti. Hudba má opravdu kouzelné účinky.
Prvním zážitkem sobotního odpoledne se pro nás stala mongolská metalová kapela The Hu, zpívající ve své mateřštině pomocí šamanských technik a za doprovodu lidových nástrojů. Takovýto kousek opravdu nečekáte, a hlavně v takovou hodinu, ale publikum bylo naprosto spokojené a my taky. Nedivili bychom se, kdyby se metalisti z Ulánbátaru za pár let Rock for People headlinovali.
Finále Rock For People obstarali Franz Ferdinand, zahráli i Manic Street Preachers nebo The Subways
Během hodinové pauzy na KB Stage jsme měli možnost rozkoukat se po areálu a seznámit se s line-upem na jiných scénách. Na YouTube Music Stage právě hráli politicky angažovaní Britové z Life, kteří svou energií a kousavými texty hodně připomínají Slaves, což není vůbec špatné, ale člověk na to musí mít speciální náladu.
Další britští rodáci Yonaka ovládli Evropa 2 Stage. Ačkoliv jsme stihli jen kousek jejich setu, je nutné říct, že kapelu čeká opravdu velká budoucnost. Sice mají jenom jednu desku, ale už teď se o nich píše, že svými riffy připomínají Queens Of The Stone Age.
A hned poté konečně ožila i hlavní scéna. Na vystoupení The Subways, kteří u nás hráli už čtrnáctkrát (!), jsme byli skutečně zvědaví. Od té doby, co tady byli naposledy, se jejich repertoár rozšířil o jedno album, které fanoušci už snad umí nazpaměť. Jejich set připadl na tu dobu, kdy venku bylo největší horko, což donutilo některé diváky schovat se do stínu a poslouchat koncert zády ke scéně. Věrní fanoušci však zůstali, dokonce i moshovali v pitu, čímž zřejmě potěšili Billyho Lunna, který schválně zastavil písničku, aby se udělal pořádný pit.
Skoro hodinový set by mohl být dobrým pokusem o triumfální návrat po dlouhé pauze, ale popravdě řečeno, chtělo to trochu víc. Trochu víc snahy, trochu víc zápalu, trochu víc nového materiálu. Uvidíme, co přijde po vydání dalšího alba, které nám slíbili Billy a Charlotte. A zatím můžeme zpívat s kapelou Rock & Roll Queen, dokonce i v češtině. Ty jsi slunce, ty jsi jediná…
KB Stage byla připravena na vystoupení Manic Street Preachers až dvacet minut po oficiálním začátku. To znamenalo, že kapela musela zkrátit svůj původně devadesátiminutový set a připravit fanoušky o několik kultovních songů. I když si frontman James Dean Bradfield několikrát stěžoval na technické potíže, žádné problémy se zvukem jsme nezaregistrovali.
Ale všimli jsme si, že se z legendárního tria, které bylo svého času trochu edgy, stala feeling good skupina, na kterou se rádi stavíte nabití energií po vystoupeních jiných kapel. Jejich písničky jsou příjemné a melodické. Budeme však upřímní - zkrácení setu jim jenom prospělo.
Rock For People začal s Bring Me The Horizon, Kodaline, You Me At Six, Flogging Molly nebo Idles
Poslední slot na hlavní scéně získali Skotové Franz Ferdinand, aby podruhé přivezli své poslední album Always Ascending do České republiky. Jejich loňská show ve Foru Karlín byla součástí první etapy celosvětového turné na podporu nové desky, vystoupení na Rock for People patří již k té závěrečné. Mohli bychom předpokládat, že po roce a půl neustálého koncertování a cestování budou kluci unavení a "už to nebude ono", ale britská (nyní) pětice dokázala příjemně překvapit.
Jednou z novinek je změna setlistu: písničky z poslední desky zmizely až na pár výjimek, přibyly staré hitovky z předchozích alb. Nemůžeme taky opomenout návrat Alexe Kapranose ke své původní barvě vlasů po zvláštních experimentech s odbarvením a debut náhradního bubeníka Mikea Evanse poté, co si Paul Thomson zlomil prst. Jinak Franz Ferdinand jsou pořád stejní: energičtí, nadšení, přátelští a naprosto skvělí. Přesně jak zpívá Alex: “There is a fire in me”. A nedá se s tím nesouhlasit.
Text: Vadim Kuskov, Foto: Lukáš Knoll
Témata: Rock for People, Manic Street Preachers, Franz Ferdinand, The Subways, recenze
4,00
čtenáři
hlasuj
