RECENZE: Chinaski jsou na albu Frihet nápadití, avizovaná svoboda se ale bije s komercí

Chinaski

Frihet

Skladby:
Hvězdné nebe, Mám chuť zlobit, Dvě srdce vejpůl, Kolik dní, Panáček s panenkou, Konec jistého Rambouska, Láska je na nic, Měl bych si boty zout, Pusa, Blondýna z Berlína, Metylalkohol, Samota je svoboda, Smůla

13 skladeb / 47:12 min

Vydavatel: Brainzone

Pokud bychom šli jen po povrchu věci, zjistili bychom, že ,,samota je svoboda". Tak to totiž zpívá Michal Malátný ve výrazné písni Samota. Chinaski jsou známí pro kombinaci poprocku bez výrazných změn, někdy hraničí až s šablonovitostí. Právě tady se ale dokáží odvázat a vytvořit zajímavou rockovou skladbu, která je v jádru melancholická, avšak samotné provedení paradoxně srší energií. Schválně, kdy jste z úst frontmana této kapely slyšeli peprnější slovo? I na to tady totiž dojde. 

Chinaski na trutnovském Bojišti nezastavilo ani deštivě počasí

O pozornost se hlásí i závěrečná balada od piana Smůla. Ne však nějakým vyloženě vybízivým a líbivým způsobem.  Tato smutná píseň je perfektně vystavená až do zavěrečných velkolepých smyčců. Zároveň textová stránka nabízí mnoho pestrých slovních obratů a vytváří v hlavě posluchače pozoruhodné obrazy.  Fantazie jede na plné obrátky i při skladbě Metylakohol. Její rozevláté tempo jen podtrhuje místy až halucinogenní atmosféru, kterou byste od současných Chinaski rozhodně nečekali. Takto tedy vypadá svoboda v jejich podání a chutná zatraceně šťavnatě a svěže.

Vše, co bylo napsáno výše, je však jen jedna část nové alba Frihet. V té další části se nám představí kapela, kterou dobře známe z rádií. Málokomu se asi povedlo vyhnout se v poslední době písni Dvě srdce vejpůl. Klasická a bohužel i dost jednoduše šablonovitá zamilovaná píseň, kterou už jsme v podání party okolo Michala Malátného slyšeli tolikrát, že vlastně ani nezaujme. Podobně je na tom i Blondýna z Berlína. Po textové stránce asi vyloženě to nejhorší, co aktuální deska nabízí. Verše typu ,,blondýna z Berlína, spadla mi do klína" jsou prostě "au". 

Nová nahrávka se dle slov aktérů rodila během koronaviru po bytech. Finální verzi Chinaski nahráli ve studiu v Norsku. Není to poprvé co kapela vyrazila pro lepší výsledek za hranice. Před osmi lety se vydala do Walesu a vznikla podařená deska Rockfield. Tím se pomalu dostáváme k písním, ve kterých si je kapela vědoma svého postavení na hudební scéně, která od ní vyžaduje hity, snaží se ale nic nelámat přes koleno. Výsledkem je například Kolik dní, která trochu připomíná doby hitů jako byla Drobná paralela.

Frihet je kombinací zajímavého, nápaditého a svobodného poprocku, který se ovšem bije s komerční stránkou kapely. Je cítit, že Chinaski stále mají nápady a chuť je realizovat, zároveň ale chtějí patřit na první příčky rádiových playlistů. Právě kvůli tomuto rozporu bude zřejmě Frihet jen dalším řadovým albem v diskografii kapely. Je to škoda, už jen proto, že v některých písních je cítit, že si s nimi kapela opravdu vyhrála.

Text: Tomáš Kocian, foto: Tomáš Beran
Témata: Chinaski, Michal Malátný, Frihet, recenze