RECENZE: Nick Cave hledá cestu z temnoty. Našel ji v exkluzivním dokumentu?

Vydáno 09.09.2016 | autor: redakce

Nick Cave si v červenci loňského roku prošel zdrcující tragédií, která zasáhla jeho život i tvorbu - po nešťastném pádu z útesu zemřel jeho patnáctiletý syn Arthur. Jak se s tímto otřesem vyrovnal osobně i umělecky, předkládá dokument One More Time With Feeling.

RECENZE: Nick Cave hledá cestu z temnoty. Našel ji v exkluzivním dokumentu? Nick Cave své nové album uvedl filmem


Nick Cave

One More Time With Feeling

Režie: Andrew Dominik

Délka: 112 min

Distributor: Aerofilms

Režisérem se stal Caveův krajan Andrew Dominik, rodinný přítel a dlouholetý spolupracovník (Cave například ve spolupráci s Warrenem Ellisem složil hudbu k Dominikově filmu Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem). Původní záměr, natočit živě přehrávané skladby z novinkové desky Skeleton Tree, se nakonec rozrostl do větších rozměrů, a to převážně z časových důvodů. Nová porce muziky totiž zabírá necelých 40 minut, a tak další více než hodinu proplouvá dokument z nahrávacího studia a filozofování o umělcově hledání východiska ze zničující skutečnosti.

Černobílý film (i když v druhé polovině proložený barevnými záběry) byl natočen 3D technologií, kterou v českých kinech bohužel nebylo možné vidět. Premiéra byla naplánována na předvečer oficiálního vydání nového alba, aby každý fanoušek měl možnost písně slyšet poprvé až v kině. Fakt, že snímek běžel souběžně ve více než osmi stech kinech po celém světě jen jednou a bez možnosti dalšího promítání, dodával večeru jistou exkluzivitu. A že se o exkluzivní zážitek jednalo.

ROZPAD CAVEOVA SVĚTA

I přesto, že většina hudebního materiálu vznikla ještě před Arthurovou smrtí, je tato zkušenost do písní vepsána nesmazatelným písmem. Ať už je to patrné z Caveova vokálu, který najednou nezní tak pevně a silně jako dřív, nebo z roztržitého a místy až zmateného hudebního podkladu, zřejmé je, že hlavní aktér je obklopen silnou kapelou, jejíž členové jsou více než muzikanty blízkými přáteli a citová ztráta silně ovlivnila i je. Nové písně navíc obrazovým doprovodem získaly hlubší rozměr.

VIDEO: Nick Cave & The Bad Seeds lákají na novou desku první písní, fanoušky zvou i do kina

Zbytek filmu si pro sebe zabírá samotný hlavní aktér. Cave se rozpovídá o jiném postupu při psaní písní, kdy upustil od pro něj typického vypravovacího stylu a není už tolik posedlý dokonalostí po textové stránce, o výrazné změně, kdy si uvědomuje, že více než on sám se změnilo vše okolo něj, o potřebě být na ostatní slušný a milý. Všechno se ale rozpadne při scéně, kdy Caveova žena ukazuje obraz, který jejich syn namaloval a který krátce po tragédii našla. Nejupřímnější a nejuvěřitelnější moment, kdy jsou oba opět konfrontováni s prožitou ztrátou.

Cave je známý tím, že jakoukoli špatnou zkušenost dokáže proměnit v píseň a tím se s hrůzou vyrovnat, sám ale přiznává, že takto hluboký otřes je už nenapravitelný a spíše než inspirace působí na tvorbu ničivě. I z jeho hlasu, který při vypravování v průběhu filmu není tak přesvědčivý, silný a sebevědomý jako například v prvním "polodokumentu" 20,000 Days on Earth, je patrné, že stárnoucí muzikant nemá dostatek energie pokračovat dál v tvorbě.

vložte odkaz, text nemažte

Sledování filmu tak není jen odpovědí na otázky, jak prožitá tragédie autora ovlivnila, je to také převážně vizuální zážitek se skvělou kamerou a výborným střihem, samozřejmě s nepopsatelným hudebním doprovodem. Je to silný a uvěřitelný dokument o smrti, který ani na chvíli nepůsobí pateticky nebo nevhodně. Jsou to koncentrované emoce, které návštěvník nechá v kině při posledním záběru na onen nešťastný útes. Je to ale převážně nepopsatelný zážitek, který se musí vidět a zažít.

text: Aleš Lochman

Témata: Nick Cave, One More Time With Feeling, hudební film

5,00

čtenáři

hlasuj
zavřít
[banner1]