Deník neúspěšného hudebníka (35.): Ach, ty matky…

Tvrdnutí doma nebrere konce a čím je tenhle čas delší, stupňuje se i dusno u nás doma. Děs a hrůza. Matka do mě reje i kvůli té sebemenší blbosti. Proč mě nemohla porodit třeba Janis Joplin? Ta by mě v hudbě určitě podporovala. Ne jako máma... 

Deník neúspěšného hudebníka (34.): Sebevražda

Vygradovalo to jednoho dne, kdy matka zrovna chystala řízky. Celým bytem znělo, jak klepe řízky, a tak jsem si říkal, že snad nebude vadit, když trochu pocvičím zpěv. Sotva začnu a už slyším, jak matka nebuší do řízků, ale na moje dveře. 

Deník neúspěšného hudebníka (33.): Fake news

"Ty musíš celou tuhle situaci dělat ještě těžší, viď?" hulákala. Měla zase ten svůj patetickej tón, kterým obvykle mluví, když kouká na Ulici nebo na Ordinaci. To prej za chvíli taky přestanou vysílat, což jí na náladě taky nepřidá.

Deník neúspěšného hudebníka (32.): Není nutno všechno komentovat…

Každopádně mě ten její melodramatickej (slyšel jsem to slovo v jednom filmu a přijde mi fakt super) tón úplně strhnul, a tak jsem pokračoval v podobným duchu: "Proč mě v hudbě vůbec nepodporuješ?" 

"Snažím se pro tebe dělat jenom to nejlepší," zavřeštěla na mě ta harpyje vydávající se za mou matku. 

Neměl jsem, co bych jí na to řekl. Nepřízeň osudu mě zkrátka zasáhla naplno. Rodiče si člověk nevybere a copak já můžu za to, že žena, která pro mě má představovat nejbližšího člověka, mi jenom vrhá dýky do zad? Jenom jsem tiše polykal vztek a přemýšlel, zda nezahájím protestní hladovku. Vzhledem k tomu, že ale měly bejt řízky, jsem se tenhle akt rozhodl odložit na neurčito. 

Text: Neúspěšný hudebník

Témata: Deník neúspěšného hudebníka, Fanda, Janis Joplin