ROZHOVOR | Milan Cais (Tata Bojs): Po letech zahrajeme naživo celé Nanoalbum a natáčíme hudební sci-fi dokument

Po dlouhých letech jste se rozhodli přivézt znovu k životu, respektive na pódium, legendární Nanoalbum. Co vás k tomuto kroku vedlo?
My jsme se nerozhodli, to rozhodl David Moravec, což je pořadatel festivalu Štěrkovna Open Music v Hlučíně. Respektive nám to navrhl, jelikož akce má v podnázvu Festival mimořádných projektů. A nám se ten nápad zalíbil. Nanoalbum vyšlo v roce 2004. Dřive jsme neměli moc důvodů se k němu vracet jako k celku, když pominu velkou výstavu v Centru současného umění DOX ke třiceti letům Tata Bojs. Jde totiž o specifický kus, který drží pohromadě tak, jak je. Je to koncepční album, ze kterého se příliš nedají hrát písničky samostatně. Pokud by se z celkového příběhu vysekly jako jednotlivé fragmenty, tak máme pocit, že moc nefungují. Občas hrajeme písničku Elišce, ta se dá hrát samostatně, to je vlastně taková milostná píseň. Možná by mohla podobně fungovat také skladba  Tomášovi, ale tu nazpívala Klárka, která už s námi na koncerty nejezdí, nicméně ve Štěrkovně bude! Takže když to shrnu, Nanoalbum je v mnoha ohledech velice specifický album, ovšem David Moravec ho má zřejmě natolik rád, že nás už před lety, když jsme na Štěrkovna Open Music hráli, požádal, zda bychom neudělali tuhle specialitu. A teď je to tady.

Energičtí Tata Bojs dorazili do Havířova, zaplněná Stolárna jásala nadšením

Zahrajete tedy Nanoalbum úplně celé? Včetně písniček, které nazpívala zpěvačka Klára Nemravová?
Ano, takhle je koncert koncipovaný – přehrajeme celou desku od začátku až do konce a doplníme ji zhruba šesti dalšími písničkami ze současného repertoáru. Klárka si pro tuto příležitost udělala čas, dneska s námi zkouší a jak už jsem říkal, bude zpívat také na koncertě obě ženské postavy.

V jedné písničce je úžasný monolog herce Jiřího Schmitzera. Bude na tom koncertě také přítomen, nebo ho nahradíte někým jiným?
Jiří Schmitzer nepřijede, jeho monolog budu mít na starosti já. Možná je to troufalý, ale nikoho jinýho jsme nesehnali. (smích) Dělal jsem to již před dvěma roky v projektu s tanečníky Dekkadancers v představení, které bylo částěčně navázané na písničky z Nanoalba. Jmenovalo se Velký třesk a šlo o takový příběh z budoucnosti, ve kterém jsme se vraceli do současnosti, která ale byla vlastně minulostí. Zahráli jsme s tím několik koncertů, v Praze na Výstavišti v Azylu 78 nebo třeba v Brně a ve Zlíně.

Bude se jednat pouze o jediný koncert, nebo bude možné vaše Nanoalbum zažít i na jiném vystoupení?
Zatím nemáme žádné další nabídky, abychom Nanoalbum zahráli i někde jinde. Takže pravděpodobně půjde o jeden jediný koncert, exkluzivně pro festival Štěrkovna Open Music.

Zmínil jsi, že už jste na tomto festivalu hráli i v minulosti...
Ano, několikrát jsme tam hráli. Líbí se nám tam, je to hezký areál u jezera, a David Moravec má rád speciální projekty, když interpret nebo kapela přijede s něčím, co normálně běžně nehraje. Což tohle bude splňovat docela solidně, řekl bych. (smích)

Jak to u vás bude s dalšími koncerty a festivaly přes léto?
My jsme doteď hráli hodně, celý červen i červenec. Na začátku srpna máme dva týdny kapelovou dovolenou, ale pak opět vyrážíme na koncerty v druhé půlce srpna, hrát budeme i celé září.

Když jsme si spolu povídali na jaře, zmiňoval jsi přípravy nového alba. V jakém jsou stádiu?
Zatím stále v přípravném. Díky množství koncertů jsme neměli čas to posunout dál. Máme několik nových písniček, ale pouze v rozpracovaných verzích. Měli jsme zatím pouze dvě soustředění, další budou na podzim. Dříve než nové album vyjde, bude pravděpodobně hotový film, na kterém se pracuje už několik let.

Film o Tata Bojs?
Ano, pracujeme na celovečerním dokumentu, který půjde do kin. Točí jej režisér Marek Najbrt a bude se jednat o takový zřejmě dost podivný útvar hráného sci-fi dokumentu. Pracovní název je Tata Bojs tečka doc. - psáno tatabojs.doc.

Takže opět něco netradičního?
Půjde o sci-fi příběh opět z budoucnosti, kde již není hygienické hrát naživo koncerty. V tom příběhu se bude parta vědců – archeologů, zabývat fenoménem kapely z Hanspaulky, která se jmenuje Tata Bojs, a půjdou po jejích stopách. Začátek filmu se odehrává někde na skládce, kde vědci stojící na odpadkách říkají: „...tak tady někde stála ta Hanspaulka, tady hoši začínali.“ A v archeologických rozvalinách nachází určité fragmenty nástrojů naší doby. A tímto lehce ironizujícím a zesměšňujícím prizmatem se ve filmu pohlíží na celý příběh naší kapely. Ve filmu by mělo být použito taky dost dobových záznamů nejen z našich koncertů. Jak to celé nakonec dopadne je zatím ve hvězdách respektive ve střižně, ale od začátku jsme věděli, že nechceme udělat klasický dokument ve stylu „mluvících hlav“, kdy někdo sedí v křesle a vzpomíná na svou kariéru. Režisér Marek Najbrt a scénárista David Geisler to pochopili a vymysleli zcela jiný koncept.

Film jste již začali natáčet?
V podstatě je to celé natočené, zbývají dva natáčecí dny. Do podzimu bychom to měli rádi sestříhané. Bylo by bezva, kdyby byl dokument vybrán na filmový festival v Karlových Varech. A v létě 2024 pak na to navázat koncerty v letních kinech, v rámci nichž by se film i promítal. Prostě odehrát koncert a po něm ještě pustit biják a nebo obráceně. Bylo by to pro fanoušky takový kombo dva v jednom. (smích)

Letos jste na filmovém festivalu v Karlových Varech hráli...
Ano, hráli, bylo to moc hezké, fajn koncert. Začínali jsme za světla a končili za tmy, lidi se bavili, my také, hodně jsme si to užili. Jen trochu malé pódium a stísněné prostory na to, kolik tam bylo lidí. Větší pódium se tam ale mezi ty baráky nevešlo, koncerty probíhaly U Vřídla. Mělo to jen jednu malou vadu. Po koncertě jsme museli s naší bagáží jít pěšky okolo tý „matějský“ u Thermálu někam skoro tři kilometry na parkoviště, protože nám nedovolili zajet autem k pódiu. Všude okolo jezdily festivalový bavoráky, ale my museli parkovat na opačné straně města. Takové lehounce organizačně přiskříplé, že? (smích)

Tata Bojs rozproudili Karlovy Vary, Milan Cais skákal do publika

Ještě zpátky k filmu – vypadá to tedy, že vyjde dříve než nové album?
Je to velice pravděpodobné, pořád se něco děje a na dokončení nového alba potřebujeme více času. Všichni z nás máme své vlastní hudební i nehudební aktivity, také své rodiny, takže všechno skloubit dohormady je velice náročné. Já teď dokončil hudbu k celovečernímu loutkovému filmu a chystám samostatnou výstavu. Vypadá to, že se nám ty časy mezi alby prodlužují, ale trochu to bylo způsobené i covidem. Poslední deska Jedna nula vyšla v roce 2020 právě v období covidu, křest jsme dělali online streamovaným koncertem z Doxu, z toho důvodu také na delší dobu pohasly koncertní aktivity a mohli jsme vlastně začít hrát, když byla deska už půl roku na světě.

Text: Aleš Materna, foto: Jan Hlaváček
Témata: Tata Bojs, Milan Cais, Nanoalbum, alternativní rock