Vydáno 27.03.2020 | autor: Tomáš Rumler
Gigaton je odvážné dílo. Hity takzvaně "na první dobrou" na něm nenajdete. Jenže zraje s každým dalším poslechem. Kouzlo nechtěného zafungovalo, takže na vstřebání tuctu čerstvých skladeb bude mít každý dost času...
Skladby:
Who Ever Said, Superblood Wolfmoon, Dance Of The Clairvoyants, Quick Escape, Alright, Seven O'Clock, Never Destination, Take The Long Way, Buckle Up Comes Then Goes, Retrograde, River Cross
12 trax / 57:03 min
Vydavatel: Universal Music
Sedmička je mnohými považovaná za šťastné číslo. Fanoušci Pearl Jam budou jistě souhlasit. Po (necelých) sedmi letech se konečně dočkali novinky svých oblíbenců. Ta byla netrpělivě vyhlížena minimálně od vydání singlu Can't Deny Me (2018), jenž se nakonec na album nedostal.
Producentem je Josh Evans, který spolupracoval například se Soundgarden na jejich posledním CD King Animal (2012). Objevují se spekulace, že akustická balada Comes Then Goes je o předčasné smrti Chrise Cornella - frontmana neméně legendární party. Potvrdit, nebo vyvrátit tuto tezi může jen autor sám.
LIVE: Poslední z posledních. Pearl Jam Praze připomněli, jak zní grunge
V pilotním singlu Dance Of The Clairvoyants mnozí slyší prvky Talking Heads. Je to ovšem DNA Pearl Jam, která je snadno rozpoznatelná v jakékoliv písni. Divoké experimenty a žánrové kotrmelce jim nejsou vlastní. Vývoj a snad i testování základny věrných příznivců, co vše si mohou dovolit? To už je jiná... Kdo stále doufá v další Ten, dostal by nejspíš odpověď ve stylu "It's Evolution, Baby".
Vedder a spol. nezůstávají lhostejní ke svému okolí, a to i v širších souvislostech vymezených pojmem "okolí". Důkazem je obal se snímkem kanadského fotografa a mořského biologa Paula Nicklena, který zobrazuje tající ledovce u Norska. Téma hrozící klimatické katastrofy je sice v době vydání jedenácté řadové nahrávky mediálně převálcované bojem s koronavirem, který paralyzoval svět, to však na podstatě věci nic nemění.
Pearl Jam rovněž vždy sledovali Bílý dům. Své o tom ví George W. Bush. Stranou jejich zájmu nezůstal ani současný prezident USA. Neschovávají se za žádné jinotaje, proto v Quick Escape zazní zcela adresně: "Crossed The Border To Morocco, Kashmir Than Marrakech - The Lengths We Had To Go To Then - To Find A Place Trump Hadn't Fucked Up Yet".
Kapela s přibývajícím věkem dochází k přesvědčení, že rozhořčení, vzdor i výzvy lze vyjádřit i bez velkého burácení. Snad aby posluchačům dopřála možnost lepšího soustředění na podstatu sdělení. Stárne? Pochopitelně! A vůbec se za to nestydí. Svižné kusy nescházejí, jsou ale v menšině.
Přestože je patrná snaha přimět (nejen) majitele nové desky minimálně k zamyšlení se nad našimi všedními dny a životy, není Gigaton kázáním ani soundtrackem k neodvratné apokalypse. Vždyť v Seven O'Clock Eddie Vedder hlásá: "This Is No Time For Depression". Pozitivní vzkaz vyloženě vizionářsky posílá prostřednictvím Alright všem lidem, které přepadají chmury z nynější karantény a nucené izolace: "It's Alright, To Be Alone!".
Pearl Jam jsou jistota. Celkový projev už není tak živelný jako na začátku devadesátých let minulého století a divokost či odvázanost dnes nejsou ta správná synonyma pro jejich tvorbu. Koneckonců vaše flanelová košile rovněž nevypadá stejně jako kdysi. Jestliže základem úspěchu je správné načasování, pak Gigaton nemohl být vypuštěn do oběhu ve vhodnější moment. Nutí zamyslet se, zpomalit. A zvolnila drtivá většina planety.
text: Tomáš Rumler
Témata: Pearl Jam, Gigaton
4,00
čtenáři
hlasuj