Deník neúspěšného hudebníka (8.): Bez trumpety bos

S tou nalezenou trumpetou to byla idylka. Teda… matka neustále nadávala, ale ona tomu prostě nerozumí. Vůbec to nechápe. Trumpeta si mě našla tak, jako si mikrofon našel Roberta Planta nebo kytara Slashe. Tomuhle prostě běžní smrtelníci nemůžou porozumět, i kdyby sebevíc chtěli. Cesty, kterými génius putuje, jsou totiž spletité a plné překážek.

Deník neúspěšného hudebníka (7.): Trumpeta ve sklepě…

Troubil jsem každý den i několik hodin v kuse. Sousedi pak sice bušili na okno, matka dostala od domovnice brutálně vynadáno a mně byl zase položen nůž na krk: buď se mám pakovat, nebo přestat hrát na trumpetu. Nevyměkl jsem, Tentokrát ne. Naopak, začal jsem na trubku trénovat s ještě větší intenzitou. Dřel jsem jako kůň, až jsem si namohl lícní svaly.

Jednoho dne se u mě doma zastavil Punkýš. Přišel dopoledne, když máma nebyla doma, tak jsem ho pozval dál a samozřejmě mu i zatroubil. Punkýš se po mém avantgardním sólu začal nahlas smát.

“Hledám způsob, jak na to zahrát co nejlíp!” bránil jsem se.
“Můžeš si to třeba strčit do zadku.”
“Dobře, díky za tip,” odsekl jsem Punkýšovi.

Evidentně mi taky záviděl. Nepřekvapilo mě to. Talent neroste na stromech a on ho, chudák, moc nepobral... Nezbylo mi tak nic jiného, než ho zase vyprovodit ven. Musel jsem zkoušet. Punkýš se mi furt hrozně smál, ale člověk jako on prostě nepozná neopracovaný diamant.

Deník neúspěšného hudebníka (6.): Yoko Ono se vrací

Ale teď nevím, jak diamant zase opracovávat. Matka mi totiž trumpetu schovala. Sebrala mi ji podlým způsobem, když jsem po několikahodinovém cvičení tvrdě spal, a nyní odmítá prozradit, kde můj nástroj je.

Ale jen co ji objevím, hned do ní vytroubím všechno svoje rozhořčení. 

Najdu tě, trumpeto moje!

Text: Neúspěšný hudebník

Témata: Deník neúspěšného hudebníka, trumpeta, hraní