Vydáno 02.09.2020 | autor: Hana Bukáčková
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným," řekl by možná Rudolf Hrušínský. Nejenže byla kvůli koronavirovým opatřením zrušena většina koncertů a velkých festivalů, ani počasí letos hudbě příliš moc nepřeje. Zatímco někteří muzikanti déšť v létě vítají, jiní raději hrají ve vedrech. Jak to mají Kuba Ryba, Czenda Urbánek, Ondra Balvín, Láska nebo Eirik?
Anketa #3: Máme počasí na objednávku, říká Kuba Ryba. Jak se v létě hrálo Post-It, Pipes and Pints nebo Eirikovi?
Každopádně je lepší sucho než mokro, kdo by chtěl stát v bahně. Letos jsme měli na akce štěstí, hráli jsme vždy spíše večer. Zmokli jsme asi čtyřikrát, ale nespálili jsme se ani jednou. Takže za mě, co se hraní týče, je to jasná volba – teplo, sucho, sluníčko.
Láska interview: Kupa průšvihů, co jsem kdy udělal, to už je velkej zdroj inspirace!
Zažili jsme koncert za tropické noci, kdy teplota na pódiu i díky osvětlení vystoupala nad čtyřicet stupňů. Jindy zase pršelo na pódium a aparáty a nástroje durch nasákly vodou. Nebo jsme hráli v mínus deseti stupních na sjezdovce, kdy nám přimrzali prsty ke strunám a na hlasivkách jsme měli jinovatku. Pokaždý šlo de facto o život, ale když svou práci milujete… Hlavní je to vše přežít ve zdraví!
Pohár pozvedli Post-It. Nohejbal hráli Wohnout, Tři sestry, SPS a další
Mně je třicet šest let a upřímně, celé moje dětství a dospívání bylo takové počasí, jaké je letos. Pár příjemných tropických dní, jinak hezky, a pak prostě nějaký dny prší. Velmi tropický léta, to bylo tak posledních maximálně pět let. Mě víc baví, když příroda bují a roste, než když strádá. Takže díky za déšť. My máme obrovský štěstí, a nejen tohle léto. Na nás neprší. (smích) Mnohokrát se stalo, že pršelo před námi, nebo po nás, ale jinak ne. Letos snad vůbec. Myslím, že jsem registroval dva deště, a to bylo tak příjemný, že i lidi si to chválili. Máme počasí na objednávku.
Rybičky 48 spálili pop-punkovou konkurenci na popel. Jaký byl druhý den pražského Letokruhu?
V době, kdy píšu odpověď na tuto otázku, je už několik dní třicet stupňů plus, takže už si ani nevzpomínám, že někdy pršelo. Mám rád vedro i déšť a je mi vlastně jedno, jak je, protože je tak, jak to potřebuje příroda. A tím je to dobrý pro všechno, co je její součástí.
Hraje se mi lépe ve vedru, i když mám někdy pocit, že omdlím. Ale alespoň jsou pod pódiem lidi. Když prší, publikum se jde přirozeně schovat. I když ne všichni, takže vzpomínám na spoustu koncertů, kdy pršelo, fanoušci se nenechali zastrašit a dokázali nám, že nejsou z cukru. To pak s kapelou jdeme co nejblíž k lidem na déšť, ať jsme v tom společně.
První koncert s fanoušky. Pipes and Pints zahráli v Malé sportovní hale
Mám rád léto a teplo stejně tak, jako když občas trošku zaprší. V době letních festivalů si vždy říkám, že nejtěžší to mají stejně pořadatelé, kteří dopředu nikdy neví, s čím mohou počítat. My se s tím na pódiu vždy nějak popereme. Každopádně ostatním interpretům i pořadatelům držím palce, ať jim počasí vyjde tak, jak si přejí, a Covid ať se nám vyhne obloukem.
Zpracovala: Hana Bukáčková
Témata: Rybičky 48, Post-It, Láska, Pipes and Pints, Eirik
