Vydáno 24.10.2020 | autor: Petr Korál
Hudební publicista Petr Korál se věnuje české kytarové scéně bezmála čtyři dekády, po celou tu dobu s nadšením oddaného fanouška i pečlivostí archiváře. V době kulturní hibernace sám sobě uložil výzvu - každý den připomene jednu spíše zapomenutou, přesto ale výjimečnou českou kapelu. Seriál Zapomenuté české kapely tak představuje unikátní sondu do pestrosti tuzemského rocku, bigbítu a alternativy. Sedmým dílem zní Výkřiky břich.
Takzvaná brněnská alternativní scéna byla v 80. letech velice silná. Ještě jsme se nedohodli, Odvážní Bobříci, Pro pocit jistoty, Třírychlostní Pepíček, Nukleus, Z kopce, Ošklid, Hrozně, Dunaj a mnozí další.
Na konci dekády se pak objevila také formace Výkřiky břich. Když jsem ji někdy v zimě 1989 viděl na společném koncertu několika mladých kapel z Brna v pražském Junior klubu Na Chmelnici, její naprosto osobitá tvorba mě naprosto uhranula.
Zapomenuté české kapely 6. | Goodfoul
Už si přesně nepamatuji, jak jsem se dostal k nahrávce z tohoto koncertu, ale poslouchal jsem ji opravdu často.
Donedávna to vypadalo, že po Výkřicích břich (jejichž původní název byl naprosto neuvěřitelný: Ten malý pes Buck immervere leze po stěnách a okně a štěká nám na gravitaci) nezůstane žádný oficiální nosič.
Album roztočené začátkem 90. let nedokončili, soubor se mezitím stihl rozpadnout. Asi nejviditelnější byl v dalších letech kytarista a zpěvák Ivan Palacký, který hrál v kapelách Sledě živé sledě, Tílko a dnes působí v souborech Pátí na světě, Ivan Palacký & Lukas Simonis a Duo Palagrachio. Letos však u labelu Polí5 vyšlo CD nazvané jednoduše Archiv, která je kolekcí všeho zvukově jakž takž použitelného, co se po Výkřicích břich zachovalo – včetně skladeb z onoho nedokončeného alba.
Text: Petr Korál, foto: Polí5
Témata: Zapomenuté české kapely, Výkřiky břich, Ivan Palacký, Sledě živé sledě, Polí5