Jak se žije na šňůře | O5 a Radeček čas mezi koncerty tráví třeba na vesnickém fotbale. Jednou jim za cesty začala hořet dodávka

„Za tu dobu, co naše kapela funguje, jsme se naučili, že nejlepší je spoléhat se sami na sebe. My sami nejlépe víme, co chceme, jaké jsou naše představy, co potřebujeme. Spoustu věcí si děláme sami, ale zároveň je strašně moc věcí, které bychom sami nezvládli a spoléháme se na našeho skvělého parťáka a pomocníka –label BrainZone,“ odpovídají O5 a Radeček na otázku, co vše musí jako kapela na turné zajistit.

Příběh českého hitu: O5 a Radeček feat. Mária Čírová - Vloupám se

Co se příprav samotných týče, záleží, zda se jedná o klasické klubové turné v předem daných, osvědčených prostorech, kde kapela hraje většinou rockovější, svižnější věci, nebo například o šňůru na střechách. „Tam přípravy začínají vyhledáváním vhodných střech, přesvědčováním jejich majitelů, aby nás tam pustili a tak dále. Hrajeme pak akusticky. Ve větším jsou zastoupeny písně, které se na běžných koncertech do playlistu nedostanou.“ Ať už jde však o jakýkoliv koncert O5 a Radeček, fanoušci se vždy dočkají jejich zásadních hitů. „To máme sami rádi u svých oblíbených kapel, když jdeme na jejich koncert,“ říká sestava.

Ačkoliv spousta hudebníků tráví čas na turné na hotelích, skupina kolem bratrů Polákových se po každém vystoupení snaží odjet domů za rodinou. „Dopoledne většinou trávíme s ní a odpoledne se přesouváme na koncert. Ale pokud se stane, že po vystoupení zůstáváme v daním místě, tak si to užijeme se vším všudy,“ přiznává band, který se případně snaží najít si v okolí zajímavou lokaci, která by stála za návštěvu. „Ať už jde o hrady, zámky, dobrou restauraci, saunu nebo třeba fotbalový zápas v nějaké vesničce. Třeba bubeník Mejla se snaží koncerty většinou pojímat i jako rodinné výlety.“

O5 a Radeček je parta velkých kamarádů. Jak už to však bývá všude, i mezi členy vznikají rozepře. „Pokud nám něco vadí, snažíme si to co nejdřív vyříkat, aby nevznikaly dlouhodobější třenice a napětí. Hrajeme spolu od dětství už skoro třicet let, takže se bez rozpaků seřvem, nadáváme si, vyčteme si všechno možné a jdem spolu na pivo,“ směje se kapela, která si ale na druhou stranu umí udělat i srandu sama ze sebe.

A co zajímavý příběh z cest? „Jednou nám začala během cesty hořet dodávka. Taktak jsme z ní všichni stačili vyskákat, dokonce jsme stihli vyházet i všechny věci včetně nástrojů. Naštěstí jsme narychlo sehnali náhradní auto a stihli tak odehrát všechny tři koncerty, které nás ten víkend čekaly. Při tom všem, co se na českých silnicích děje, jsme šťastní, že to bylo to nejhorší, co se nám dosud stalo. Tak snad při nás bude štěstí stát i nadále, a to samé přejeme i všem ostatním kapelám.“

Text: Andrea Štipčáková, foto: archiv O5 a Radeček
Témata: O5 a Radeček, Radek Sekyra, Přemysl Ptáček, Tomáš Polák, Ondřej Polák, Milan Lečko, Jak se žije na šňůře