Vydáno 25.06.2017 | autor: David Stoklas
Britská kapela Kasabian už několik let vyhledává větší prostory. Festivaly i stadiony. Jejich poslední zastávka na pražském Výstavišti v rámci Metronome festivalu byla sice oproti velkým světovým akcím poněkud komornější, neztratila však vůbec na půvabu.
Kasabian - jediná kapela, která měla na pražském Metronome festivalu pod pódiem opravdový kotel. Foto: Tomáš Klíma
Po vzoru Stinga, který na hlavním pódiu Metronome festivalu vládl předešlý den, přijeli Kasabian s velice dobrou náladou. Na první pohled bylo zřejmé, že je koncert baví a nemuseli jsme tak sledovat projevy otrávenosti nebo dokonce znechucení, což tato kapela bohužel umí poměrně dobře. I čeští fanoušci to mohli na jejich minulých vystoupeních pocítit. I přes to, že se nabízelo, jak budou hudebníci takového formátu reagovat na poněkud vlažnější atmosféru, jež na festivalu po takřka celé dva dny panovala, pro obavy nakonec nezbyl žádný prostor. Už během prvních minut Kasabian přesvědčili, že se budou bavit ti pod pódiem i ti na něm.
FOTOREPORT: Metronome festival pokračoval s Kasabian, Lenny, Blood Red Shoes nebo Young Fathers
Jejich poslední deska patrně zůstane ve stínu těch předešlých. Nicméně živé podání nových skladeb možná trochu vylepšilo reputaci alba For Crying Out Loud. Právě toto nasazení třeba pobídne skeptiky z řad fanoušků či kritiků, aby nahrávce dali ještě jednu šanci. Nové písně ale zněly spíše zřídka, úhelným kamenem jejich vystoupení byly samozřejmě stěžejní hity od L.S.F., Club Foot, Underdog přes songy z desky 48:13 až po legendární skákací Fire, který zná snad každý fanoušek britského fotbalu. Právě tato skladba totiž hraje jako pozadí při záběrech se zajímavými okamžiky z těchto sportovních klání.
LIVE: Sting v Praze rozdával úsměvy a bohaté dávky čirého muzikantství
Tom Meigan a Sergie Pizzorno na sebe střídavě strhávali pozornost elegantními tanečními kreacemi v kombinaci s konstantním hecováním publika. Povedlo se jim v něm probudit skutečný Fire a stali se tak snad jedinou kapelou, již se podařilo vytvořit pod hlavním pódiem obstojný kotel. Bohužel byli posledními hudebníky, kteří na něm během letošního ročníku měli možnost vystoupit.
Svoji show navíc elegantně doplnili i o světelné instalace, které byly inspirovány přebalem právě jejich nedávno vydaného alba. Publikum tak mohlo sledovat proudy laserů, které prýštily z neonového srdce nebo kapek slz.
Důkazem toho, že se Kasabian skutečně odvázali, byly momenty, kdy Sergio odložil svoji krásnou kytaru Rickenbacker, aby se mohl naplno věnovat nespoutaným tanečním pohybům. Dokonce sestoupil o pár metrů níže, sešel z pódia, aby si mohl plácnout se šťastlivci v prvních řadách.
Bez jakékoliv nadsázky můžeme s klidem prohlásit, že vystoupení britských Kasabian bylo nejzajímavějším bodem celého festivalu. Možná byla škoda, že prostor pod hlavním pódiem povětšinu festivalového dne zel prázdnotou a rozumně ho dokázali zaplnit pouze dva interpreti z devíti.
text: David Stoklas, foto: Tomáš Klíma, video: Lucie Levá
Témata: Metronome festival, Kasabian, festivaly 2017
4,50
čtenáři
hlasuj
