LIVE: Vlažného Louise Tomlinsona v O2 areně přebil výkon jeho vlastních předkapel

Louis Tomlinson, The Academic, The Lathums
O2 Arena, Praha
19. 10. 2023

The Academic je čtyřčlenná indie rocková parta z Irska, která se po účasti na prestižním showcase festivalu Eurosonic 2016 zapsala dobře u promotérů, kteří jim následně vymysleli dostatečně bohatý program na léto. To spolu s virálním úspěchem jejich singlu Back Seat vyústilo o dva roky později v první místo albového žebříčku u milovníků Guinessu, Svatého Patricka a teplých peřin místo topení. Smlouvu na druhou desku už ale podepsali u Capitolu a tak se dá očekávat, že lukrativní kšeft v podobě předskakování u Louise Tomlinsona nebude tím posledním, co se jim podaří a vyrostou brzy podobně jako třeba Only The Poets, kteří ty podvečerní šichty u něj vzali posledně.

Louis Tomlinson se po roce vrátil do Prahy, v O2 areně si napravil reputaci

Ostrovní kritici je sice přirovnávají k The Strokes, což už minimálně od vydání mainstreamově zkousnuteknelnější studiovky Sitting Pretty tak úplně neplatí, naživo ale jejich bzučivě garážový kytarový zvuk docela funguje. Navíc v lehce modernizované O2 aréně měli na poměry předkapel nečekaně dobrý zvuk. Sedm odehraných skladeb vřele přijatých zejména dívčím publikem však přineslo jednoznačné resumé - pokud je tohle první indie rock, který jste ve svém životě slyšeli, nemáte mu prakticky co vytknout. Veteráni, kteří mají tento hudební styl v malíku, ale můžou zatím zůstat poměrně v klidu. Pozice žánrových ikon The Academic ještě nějaký ten rok určitě neohrozí.

Také The Lathums lze zařadit do stejné škatulky, mají ale místo dvou kytar hned tři a ještě je občas prohodí za španělku či klávesy, čímž se jejich tvorba stává variabilnější a koncert tak zábavnější. Vznikli sice uměle ve školní soutěži, ale koho to dneska zajímá? Blossoms nebo The Killers evidentně ne, když si právě je pozvali před časem na své turné coby support. A nezajímá to ani organizátory Glastonbury, kteří skupinu z britského města Wigan nechali letos zahrát na Other stagi. Zapomeňte tedy na nálepky cucáků, co podporují kluka z boybandu, The Lathums je jménem, které si stojí za to zapamatovat, neboť právě dvěma zmíněným formacím je jejich hudba nejpodobnejší. A to je moc dobře. Soudě podle rozsvícených mobilů v baladách a euforicky skákajících děvčat, jež v prostoru stání u pódia rozjely regulérní vláček, se skupina, jíž vyjádřili podporu i The Charlatans nebo Paul Weller, líbili i v Praze. Kdo by to byl býval tušil, že popová hvězdička z X Factoru bude na svém turné upozorňovat na sympatické mladé kapely?

Koncert hlavní hvězdy začal... jekotem. A taky postavenými tribunami na nohy a mobily rozsvícenými do červena, jak aktuální barvy studiovky Faith In The Future kážou. Jekot nakonec byl, jak už to u podobných interpretů bývá, hlavní hvězdou večera. V černobílém tričku, kalhotách zdálky připomínajících šusťáky a bílých teniskách vystupující Louis Tomlinson tak byl místy na svém vlastním koncertě trochu navíc. Převážně dívčí publikum zpívalo za něj, kdykoliv jen na moment oddálil mikrofon od úst.

Je třeba mu ale přičíst k dobru, že jeho druhá deska je výrazně lepší, než ta první a nabízí hned několik písní, které mu dávají možnost zazářit. Pravda, sláva kolegy Harryho Stylese se zdá být čím dál nedostižnější, ale díky plnotučným skladbám jako Bigger Than Me, Chicago nebo Saturdays ten náskok alespoň místy stahuje.

Jednoduše koncipované pódium s šesticí menších čtvercových obrazovek nad pětičlennou doprovodnou kapelou nedávalo mnoho prostoru pro nečekané kejkle, ale jak věrní příznivci vědí už z Fóra Karlín, pestrá show nejspíš ani do budoucna nebude jeho silnou stránkou. Pár drobných rachejtlí a rudé role papíru ve finále je ale na velký popový koncert s příměsí indie rocku v aréně tohoto typu přece jen trochu málo.

"Praho, chci vás slyšet zpívat naprosto každé slovo,“ pronesl jedenatřicetiletý umělec, kterého prý k tvorbě inspirují Arctic Monkeys a Oasis k publiku, když sáhl ve svém repertoáru do zlaté pokladnice jménem One Direction a vytáhl z ní hit Drag Me Down. A Praha reprezentovaná zaplněným prostorem pro stání, prvním patrem a zhruba třetinou toho druhého, poslechla.

Byla to přitom jedna z mála promluv, které zpěvák k viditelně snaživému publiku pronesl. Příležitostí měl přitom spoustu. Třeba když mu fanynky začaly mohutně mávat rukama nad hlavou a vytvářely mu tak moc pěknou podívanou v instrumentální mezihře She Is Beauty We Are World Class, on si jen bez zájmu sedl na schody a místo toho, aby je pochválil, tak tam jen tak seděl. V pauzách v druhé půli koncertu sice tu a tam něco málo o skvělém publiku plácl, ale stejně. Člověk, kterého jeho práce baví, vypadá jinak. Třeba jako Niall Horan.

Jedenadvacet skladeb se tak docela táhlo. Divačkám sice ke štěstí evidentně stačila jen samotná existence rodáka z Doncasteru, při sundání růžových brýlí ale zůstává otázkou, za co ho vlastně chválit. Show nepředvedl žádnou, netančí, nehraje na žádný nástroj, emoce předvádí spíše vlažné a zpěvák je jen průměrný. Vzhledem k vývoji v popovém světě tak zůstává k pochválení snad jen fakt, že na rozdíl od jiných alespoň zpívá naživo. Nicméně vynášet ho do nebes zatím není za co. Ze všech zahraničních hvězd, které se přinejmenším v letošním roce v O2 aréně představily, byl právě on prozatím nejslabší. Ne tragický, ne otřesný, jen nejslabší. Bohužel.

Druhý český koncert Louise Tomlinsona byl lepší než ten první především proto, že přivezl nosnější písničky. Na to, aby ale zaplnil halu i jiným než ryze pubertálním publikem a skutečně přivezl show hodnou takového prostoru, mu ale ještě hodně schází. I nadále proto zůstává zpěvákem těžícím z mánie kolem jeho původní skupiny, která mu sice pořád ještě zajišťuje velké arény, její věrnost ale bývá vrtkavá. A jakmile rádia typu sponzora akce v podobě Evropy 2 začnou protáčet jiné favority, může jeho popularita velmi rychle vyšumět.

Setlist: The Greatest, Kill My Mind, Written All Over Your Face, Bigger Than Me, Holding On To Heartache, Face The Music, We Made It, Drag Me Down (One Direction song), Chicago, High In California, All This Time, She Is Beauty We Are World Class, Copy Of A Copy Of A Copy, Walls, 505 (Arctic Monkeys cover), Back To You, Angels Fly, Out Of My System, Saturdays, Where Do Broken Hearts Go (One Direction song), Silver Tongues

Text: Jan Trávníček, foto Pavlína Lindová
Témata: Louis Tomlinson, One Direction, The Academic, The Lathums, O2 Arena, Praha