RECENZE: Ariana Grande se vrací na scénu. Album eternal sunshine je osobní, ale chybí mu sofistikovanost

Ariana Grande

eternal sunshine

Skladby:
intro (the end of the world), bye, don't wanna break up again, Saturn Returns Interlude, eternal sunshine, supernatural, true story, the boy is mine, yes, and?, we can't be friends (wait for your love), i wish i hated you, imperfect for you, ordinary things (feat. Nonna)

13 trax / 35:32 min

Vydavatel: Republic Records/Universal Music

Zpěvačka z Floridy po vydání předchozího alba Positions (2020) sice uvedla, že před dokončením filmu Wicked, kde si zahraje hlavní roli, se fanoušci nové hudby nedočkají, ale díky stávce odborů amerických herců získala Ariana od projektu na pár měsíců volno, a vrhla se tak okamžitě do práce. Podle videa, které sdílela na sítích, přímo sršela kreativitou, a deska dostávala formu velice rychle.

Když nemůžete zapomenout. Posttraumatickou stresovou poruchou trpí Lady Gaga, frontman Korn i Ariana Grande

Celkovou náladu a téma nahrávky nastiňuje již intro s podtitulem the end of the world, v němž si Ariana pokládá otázku, jak by měl člověk poznat, zda je ve vztahu se správnou osobou. Nahlížíme tak do její mysli po tom, co si loni prošla rozvodem, a následně začala románek se svým hereckým kolegou Ethanem Slaterem. Podobné motivy se promítají v celé stopáži a není se čemu divit. Inspirací pro samotný název alba a jeho titulní píseň byl film Eternal Sunshine of a Spotless Mind (Věčný svit neposkvrněné mysli) z roku 2004, ve kterém si protagonistka nechá vymazat vzpomínky na milostný vztah, stejně jako se Grande snaží přenést přes to, co bylo, a začít novou kapitolu svého života.

Na albu, které se pohybuje mezi žánry pop a R’n‘B, spolupracovala s producentem Maxem Martinem, který mimochodem stojí třeba za hity Baby One More Time… od Britney Spears nebo Shake It Off Taylor Swift.

Ariana Grande uvedla, že eternal sunshine založila na konceptu vyprávění svého příběhu z různých úhlů. Najdeme tam proto veselejší, ryze popové písně, ale i hloubavější kousky, ve kterých interpretka rozebírá své komplikované emoce. Do první zmíněné skupiny můžeme zařadit we can’t be friends (wait for your love) a bye, které jsou chytlavé a jejich refrény vám v hlavě zůstanou ještě několik hodin po poslechu. Nic navíc ale nedostanete. Texty jsou trochu klišé a produkce také není nic, co bychom dřív neznali.

LIVE: Ariana Grande v Praze s kulisami šetřila, spoléhala na tanečníky a svůj hlas

Naopak don’t wanna break up again je na tom textově lépe. Dovoluje nám nahlédnout přímo do závěru Arianina vztahu a cítíme z ní zranitelnost, ale zároveň empatii k druhé osobě, které nechce ublížit. Nejsilnější součást alba ale tvoří píseň i wish i hated you, která velmi osobním způsobem líčí zpěvaččiny rozpolcené niterní pocity.

Zajímavým oživením je mluvená Saturn Returns Interlude, která pomocí astrologie odkazuje k potřebě zpěvačky se probudit a vzít život do vlastních rukou po tom, co loni vstoupila do třetí dekády svého života. Jde o velmi kreativní vložku, zároveň ale neuhýbá od celkové myšlenky alba.

Neurazí, ale ani nenadchne

Nikdy není na škodu, když album tvoří nějaký hudebně nebo textově ucelený soubor. Eternal sunshine však už trochu balancuje na hranici nudy, protože písně jsou si podobné a navíc textově často tuctové. Nejzajímavější odchylkou z pomyslného hudebního stereotypu je single yes, and?. Se svým houseovým tempem a produkcí se žánrově vymyká a stává se tak lépe zapamatovatelným. U zbytku Ariana zůstává věrná svému stylu a obávám se, že v této míře už je to spíš na škodu. Uvítala bych více rozmanitosti, zvlášť u zpěvačky, která je na scéně už více než dekádu.

Interpretka se sice nechala slyšet, že eternal sunshine je zatím její nejoblíbenější výtvor a doufá, že ho podobně přijmou i ostatní, ale za sebe bohužel nemohu říct, že by mě něčím oslnil víc než její předchozí tvorba.

Text: Lucie Všianská, foto: Katia Temkin/promo Ariana Grande
Témata: Ariana Grande, eternal sunshine, Max Martin