Deník neúspěšného hudebníka (2.): Fandova vztahová poradna

Na Rock For People to nedopadlo a já si nedokázal racionálně vysvětlit proč. A už vůbec jsem si nedokázal představit, jak to budu vysvětlovat svojí matce. Byl jsem si jistej, že člověk jako ona nepochopí, že nebýt toho sendviče, tak jsou z nás určitě hvězdy!

Deník neúspěšného hudebníka (1.): Festivalová sezóna v plném proudu

Nepochopila to… Navíc jsem zapomněl na ty prachy, co jsem jí vzal z peněženky. “Na to, že jsi k ničemu, jsem si už tak nějak zvykla, ale okrádat mě teda nebudeš!” křičela matka a já si musel slíbit, že už si sendvič na fesťáku nikdy nedám.

Dostal jsem domácí vězení a ultimátum: pokud si do čtrnácti dnů nenajdu práci, budu se prý muset pakovat. Jak můžu chodit na pohovory, když mám domácí vězení, to mi máma neřekla. Nezbývalo, než zkusit starou taktiku: občas umejt nádobí a dojít s košem. Při jednom výletu s odpadky jsem na chodbě potkal svojí krásnou sousedku. 

Už jednou jsem s ní měl rande, teda… rande… jeli jsme spolu ve výtahu, ale i to se počítá! Během tý krátký chvíle jsme si řekli spoustu věcí. Řekla mi třeba, že nás jednou viděla hrát s Punkýšem, prej se jí to teda nelíbilo, ale na tom se dá pracovat, ne? Pak teda z výtahu vystoupila a ani nepozdravila, ale člověk by věci neměl vzdávat, ne?

“Ahoj,” pozdravil jsem ji a ona se na mě otočila v celý svojí kráse.
“Čau.”
“Máš se dobře?”
“Jo,” odpověděla a už mizela pryč, ale já se nedal a zavolal na ni:
“Počkej!”
Zastavila se.
“No?”
Někde jsem četl, že holku musíte něčím zaujmout.
“Jsme teď s Punkýšem hráli na Rock For People.”
“Aha. Co to je?”
“No… festival. Fakt velkej festival.”
“Aha.”
Rychle jsem přemejšlel, jak jí popsat, že je to fakt velkej festival… No jasně!
“Jednou tam hráli i Beatles.”
Přimhouřila oči. Evidentně ji to zaujalo.
“Beatles? To je ta značka oblečení, že jo?”

Chvíli jsem na ni koukal a říkal si, že je to dobrej vtip. Na to, že to byl vtip, se teda tvářila nějak moc vážně… Ale zase… když už mi říká vtipy, tak už to je asi fakt rande. Chtěl jsem jí říct taky nějakej vtip, ale žádnej mě nenapadal, a když jsem se nadechl, že teda fakt už něco řeknu, byla pryč…

Tak bylo to rande, nebo ne?

Text: Neúspěšný hudebník

Témata: Deník neúspěšného hudebníka, Rock for People, Beatles, rande