Deník neúspěšného hudebníka (5.): Založili jsme kapelu?

Volal mi Punkýš, jestli se u něj nechci stavit. Měl jsem tenhle týden volno, ostatně jako každý týden, a říkal jsem si, že to vlastně není špatnej nápad. Punkýš bydlel u svojí babičky, což mělo spoustu výhod. Babička byla totiž hluchá, stejně jako její sousedi, takže si Punkýš mohl ve sklepě úplně v pohodě udělat takovou menší klubovnu. Vytapetoval ji platama od vajec, kterejch jeho babička měla taky spoustu.

Deník neúspěšného hudebníka (4.): Zkusím si Open Mic

U Punkýše měla být i Blanka, bubenice, která má kapelu, co si hraním normálně vydělává. Jednou prej dostali i kilo na béňo a bagetu. To je podle mě hodně dobrý. To, co se stalo v posledních týdnech, mi ale dodalo sebevědomí, a tak jsem si říkal, že by mě Blanka mohla taky brát a mohli bychom se pobavit jako dva muzikanti.

Já teda furt jako muzikant úplně nejsem, ale to už nebude trvat dlouho, tak co jako? A Blanka se fakt tvářila, že jako v pohodě. Až mě napadla myšlenka společnýho projektu, tak jsem to jako Blance opatrně navrhl.

Deník neúspěšného hudebníka (3.): Jdeme buskovat…

Dlouze se na mě podívala a pak se zeptala, proč naše kapely s Punkýšem byly vždycky neúspěšný. Pochopil jsem, jak důležitá a hluboká je to otázka. Věděl jsem, že musím odpovědět něco, kvůli čemu bude Blanka vědět, že vím. Tak jsem si odkašlal, zatvářil se zadumaně a řekl: "Chtěl jsem dát lidem lepší zážitek."

"Tak je příště nezvi na svůj koncert." odpověděla mi Blanka a začala se smát.

V tu chvíli přišel Punkýš, kterej byl babičce ukradnout zbytek rumu, kterej má doma schovanej na pečení vánočního cukroví. A když Punkýš viděl, že se směje Blanka, tak se začal smát taky.

Moc jsem tu Blanky odpověď nechápal a nepřišla mi vlastně dost deep na muzikanta, kterej se hudbou živí. Ale pak jsme vypili zbytek toho ruma a začali všichni něco hulákat. Takže jsme tu kapelu asi vlastně založili…

Nebo ne?

Text: Neúspěšný hudebník

Témata: Deník neúspěšného hudebníka, kapela, koncert