RECENZE: Drake se pro More Life inspiroval britskou kulturou

Vydáno 29.03.2017 | autor: Daniel Nádler

Drake po velmi dlouho očekávané desce Views neusnul na vavřínech. Přichází s projektem More Life, kterému předcházelo evropské turné a několik významných setkání, které se - více či méně - na výsledku odrazily. Jedná se ale opravdu o desku? Ne, Drake nový projekt nazývá playlistem a tento koncept mu náramně funguje.

RECENZE: Drake se pro More Life inspiroval britskou kulturou Drake se pro More Life inspiroval britskou kulturou


Drake 

More Life

Skladby:
Free Smoke, No Long Talk, Passionfruit, Jorja Interlude, Get It Together, Madiba Riddim, Blem, 4422, Gyalchester, Skepta interlude, Portland, Sacrifies, Nothings Into Somethings, Teenage Fever, KMT, Lose You, Can't Have Everything, Glow, Since Way Back, Fake Love, Ice Melts, Do Not Disturb

22 trax / 81:41 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Universal Music

Hned na úvod je třeba zmínit klíčový pojem celého projektu: Velká Británie. Hlavní inspirační zdroje More Life jsou v britské kultuře a muzice, které Drake jednoznačně propadl. Vliv vlajky Spojeného království je patrný od produkce přes výběr hostů až po samotný slang jednotlivých slov. Nejznatelnějším aspektem je anglický rapový žánr grime. Drake mu dává zelenou. Nepřipadá v úvahu, aby vynechal anglické r'n'b klenoty, jako je Sampha nebo Jorja Smith.

Playlist začíná v divokém tempu. Všichni, co se domnívali, že Drake deskou Views ukončil své dosavadní spory s ostatními konkurenty, se pekelně zmýlili. V úvodním songu Free Smoke jeho náboje zasáhly jména jako Meek Mill, Kid Cudi, Tory Lanez nebo Jay-Z. V ofenzivních, avšak důmyslně zakódovaných narážkách útočí na své soky. Nikdo nečekal kanadského rapera v tak dravé formě.

Champagne Papi nehodlá a nechce brzdit. Je z něj cítit obrovská volnost a svoboda tvoření. Zatímco se na albu Views drží mantinelů a kompromisů, zde hází pravidla do koše a vše hodlá dělat podle sebe. Giggs, Dave nebo Skepta, to je elita, která se podílí na vývoji těch největších klubových hitů s grimeovým nádechem. Od skladby No Long Talk přes Gyalchester až po kontroverzní KMT slyšíme spoustu "testosteronových" vět, kde se torontská modla snaží pohřbít své rivaly. Možná je škoda, že všechny lyrické kudrlinky a trefné vtípky vyplýtval hned v první písni, protože po zbytek desky je cítit mírná absence silnějších slovních obratů. Kupříkladu zmiňovaný Giggs působí svým textem až úsměvně, alespoň to dohání ryzí agresivitou projevu.

RECENZE: Drake na Views servíruje soundtrack osamělých večerů

Nakonec Drake ví, kdy má zmírnit. Přeci jen je odborníkem na něžné pohlaví. Proto dancehallovým vlivům nakonec neunikneme ani zde. Jamajské paprsky a jemně znějící linky na vás dopadnou při skladbách Blem, Get It Together nebo Madiba Riddim, vzpomínající na Nelsona Mandelu. Bohužel některé songy s tímto nádechem nepřinášejí nic orginálního a slévají se do průměrných, šedivých vod klasického Drakeova r'n'b. Zklamáním je taktéž píseň Portland, kde aktuální americká smetánka, do které se řadí Travis Scott a Quavo, neukázala nic nového, pouze pár starých otřepaných frází.



TŘI PILÍŘE

Rozsáhlý a komplexní playlist má tři nejzářivější momenty. Prvním z nich je Glow s hostujícím Kanye Westem. Ačkoliv se zdálo, že vztah mezi těmito ikonami je lehce napjatý, všechny spekulace vyvrátila píseň, ze které je cítit požehnání od samotného boha. Nepopsatelná chemie, kreativita a svatozář definuje tento kousek, královskou korunu pak nasazuje sample od skupiny Earth, Wind and Fire z poloviny sedmdesátých let.

HITPARÁDY (55.): Drake může za to, že je v žebříčcích nuda. Vody čeří aspoň Biffy Clyro a Sia

Druhým pilířem je tropický hit Passionfruit, který se může stát globálním trhákem jako One Dance, a tím třetím sloka ze Sacrifices, na které nám Drake v doprovodu 2 Chainze a Young Thuga sdělí, co všechno museli obětovat kariérám. Young Thug, specifický svým originálním a zženštilým stylem rapování, si ponechává chladnou hlavu a dostává ze sebe jednu z nejupřímnějších slok celé jeho diskografie. V neposlední řadě by bylo hříchem nezmínit nejzvláštnější kousek 4422, který je stále zahalen mlhou určitého tajemství již zmíněného Samphy. 

Koncept playlistu More Life funguje na jednoduchém principu. Drake chce ukázat světu víc než jen sebe. Jde tu o lásku k hudbě a lidem. I když je toho na jednu nahrávku možná až příliš (22 skladeb trvá dohromady přes 80 minut), alespoň má More Life víc než dost srdečných výpovědí. Na závěr přináší tu nejotevřenější - Do Not Disturb. Pro letošní rok se s námi Drake skrze tuto píseň loučí a vzakuje: "I'll be back in 2018 to give you the summary".

TOP TRAX: Free Smoke, Passionfruit, Glow, Sacrifices, Do Not Disturb
ZKUS TAKY: Drake – Views, Skepta – Konnichiwa, Future - HNDRXX

text: Daniel Nádler

Témata: Drake, More Life, hip hop

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít